Tři naučené vjemy

Člověk sám sebe krmí jídlem po celý svůj život. A nejen to. Člověk rád sdílí pokrm s druhými lidmi. Obojí je pro člověka přirozené. Je to zároveň součástí kultury, která je tvořena naučenými vzorci chování.

Většinu jídel, které má člověk v oblibě, se naučil jíst v rodině, kde vyrůstal.

To je základ na celý život, pokud ho z různých důvodů nenarušíme a vědomě nepředěláme. 

Tak si do života neseme hmotný otisk pokrmu – co jsme jedli.
Pak vizuální otisk pokrmu – jak jídlo vypadalo.
A nakonec, chuťový otisk pokrmu – jak nám jídlo chutnalo.

Tyto tři otisky nebo vjemy si neseme životem a jimi porovnáváme a vybíráme, co budeme jíst.

Jelikož se tyto vjemy formovaly v dětství člověka, nepochyboval o jejich správnosti a platnosti. Člověk je přijal a vestavěl do své psychiky bez kritické kontroly. Postupně se staly součástí jeho přirozenosti a takto nastavené vjemy jsou plně funkční, chtělo by se říci po celý život. 

A i když to tak občas bývá, mohou přijít do života impulsy, které nepřímo naznačují, že s našimi vjemy je něco v nepořádku.

Člověk ztrácí vitálnost a porovnává-li se s ostatními lidmi stejného věku kolem sebe a vidí-li velký rozdíl, napadne ho, že je sním něco v nepořádku. Cesta k pravé příčině je sice ještě dlouhá, ale člověk není klidný a smířený se svým zhoršeným stavem. Přemýšlí a hledá řešení.

Pokud je znepokojen jen málo, nechá se strhnout falešnými alibi o své rodové genetické dispozici nebo vlivu práce na vlastní vitálnost a postupně se s tímto novým, ale nevyhovujícím stavem smíří.

Pokud je velmi znepokojený svým stavem a alibi u něho nefungují, stává se hledajícím.

I nemoc, která člověku zkomplikuje život, ho může nastartovat k hledání. Nemoci jsou však různé a s rozdílným průběhem, a také zde se člověk dostává k mnoha různým řešením, které odstraňují příznaky poměrně rychle, ale neřeší příčiny onemocnění, což člověk v první chvíli neodhalí.

Je uspokojen diagnózou "odborníků", jejich protokolem léčby a hlavně se po nemocném nechce nic jiného než - tichý nebo psaný souhlas s podáváním chemických léků nebo k podstoupení jiných, v podstatě devastujících zákroků, které sice odstraňují zjevné problémy, ale již ne skutečné příčiny.

Až po mnoha opakovaných selhávajících zkušenostech, kde se nemoce vrací, zhoršují nebo v nekonečné řadě přichází nemoce další, může člověk začít přemýšlet trochu jinak a hledat skutečné a trvalé východisko. Tady nejspíš nedojde k rychlému odstranění bolestí a přidružených problémů, ale z dlouhodobého hlediska se člověk postupně cítí vitálnější, zdravější a nemocí postupně, ale zjevně ubývá. Stává se hledajícím…

Na této cestě hledání se nakonec sejdou všichni - nadšenci pro zdravý životní styl, stíny sebe sama, lidé, co ztrácejí vitálnost, nemocní a ti, kteří přerůstají sami sebe do šíře a už cítí zjevné problémy nebo omezení v životě.

A i když hledání samo také není bez rizika sejití z cesty, šance na lepší a zdravější život je vysoká.

Pojďme se vyhnout společně slepým uličkám a zavádějícím zajímavým informacím a ukažme si v základu cestu ryzí, skutečnou, platnou pro všechny hledající, ať už začínají s jakýmkoli problémem.

Chcete vědět víc?

ZAREGISTRUJTE SE A BUDETE MÍT PŘÍSTUP K CELÉMU ČLÁNKU

A K OSTATNÍMU ZAMČENÉMU OBSAHU