Rozšířené funkce pěti smyslů

26.12.2023

Člověk běžně používá k životu pět smyslů. Sluch, zrak, čich, chuť a hmat. I když se můžeme občas doslechnout o intuici, jako o šestém smyslu, zaslouží si svůj vlastní popis. V oblasti intuice má mnoho lidí velmi zkreslené informace, vedoucí ke špatným koncům. Budu jim věnovat samostatný článek.

A nyní k našim pěti smyslům.

Seřadil jsem je podle důležitosti, tak, jak byly naše smysly formovány Životem samotným.

Na naší hlavě jsou uši nejvýraznější, i když se často přehlíží. To jen proto, že jsme se naučili všímat si smyslů, které využíváme častěji. Jsme zaměřeni na oči a tím na rysy obličeje.

Když je dítě ve vývoji v matčině bříšku, to, co ho spojuje se světem, je sluch. Ostatní smysly zatím odpočívají. Sluchem dítě rozlišuje všechny zvuky kolem. Na bezpečné a nebezpečné se učí podle reakcí matky. Takto si ještě před narozením vytváří postoj k lidem, se kterými se setkalo nepřímo, pouze svým sluchem.

Vytrénovaný sluch zachytí dříve to, co je viditelné až později. Uši také nejsou omezené světlem, jako oči. V našem životě bychom sluchu měli věnovat více pozornosti. Spoluvytváří vnímání prostoru, a tím nás také varuje nebo uklidňuje, v jakém vztahu k nám prostor je.

Uši také dokáží rozlišit jemné rozdíly v hlasu člověka, a dopředu nás varovat před jeho úmysly, i když slova samotná jsou v pořádku. Pokud nás někdo přesvědčuje o skutečnosti, kterou nežije, nebo ji ani nezná, ale napohled působí důvěryhodně a volí přiměřená slova, která dávají smysl, je to právě sluch, který odhaluje lež v pozadí a varuje nás, pokud dokážeme naslouchat.

Sluch není smyslem jen pro rozlišování zvuků a chápání vyřčených slov. Jeho další funkcí je odhalení záměrů, rozlišování prostoru, a možného nebezpečí v něm.

Sluch má však ještě vnitřní funkci. A tou je naslouchání vlastním myšlenkám nebo vlastnímu nitru. Je to jediný duchovní smysl, se kterým můžeme pátrat uvnitř sebe sama.

Pomocí sluchu rozlišujeme myšlenky dobré a špatné, a s větší pozorností nasloucháme tomu, co je za myšlenkami.

Dalším smyslem je zrak.

Oči rozlišují barvy, obrysy, předměty, lidi, zvířata a detaily, pohyby a vzdálenosti. Takto využívá oči většina lidí ke svému životu. A více o tom nepřemýšlí. Tento smysl má však také rozšířenou funkci. Díky vědomé kombinaci viděného můžeme zachytit skrytý význam v pozadí.

Je to jednoduší než se zdá.

Například jste u moře. Nad hlavou se vám objeví náhle hejna ptáků, jste unešeni. Pak moře ustoupí a pláž je o pár metrů větší. Většina lidí se diví takovému odlivu, ale nic z toho neodvozují. Vědomá kombinace viděného vás však varuje. Přichází tsunami…

Nebo jiný příklad z běžného života.

Hledáte přes internet určité zboží. Najdete stránku, kde to, co chcete, nabízí. Ale místo ceny čtete – cena dohodou. Pokud vám zrak ještě neřekl, že je to pochybné a nesolidní, zkusíte se tedy dohodnout. Odezvou bývá přehnaná cena a nikdo se s vámi dohadovat o výši částky nebude. Pak si jen řeknete, už vím, proč nenapíší konkrétní sumu, ale jen - cena dohodou.

Zrak také, při troše cviku, dokáže zaznamenat vědomě mikro pohyby v obličeji druhého člověka. Tyto mikro pohyby jsou nevědomé a nelze je ovládat. Pozorování projevů v obličeji a dokonce i na těle, se využívá v kriminalistice k posouzení pravdivosti odpovědí. Není to žádné velké umění. V dřívějších dobách byli lidé více všímaví a kdekdo uměl odhalovat, jestli člověk lže nebo něco skrývá. Je to zapomenutá dovednost každého člověka.

Kdybychom vědomě pozorovali pohyby člověka, mnoho bychom se o něm dozvěděli, aniž by promluvil.

Přehnané rychlé pohyby naznačují – prchlivost, pomalé opatrné pohyby – nejistotu.

I postoj a posed odhaluje, s kým máte tu čest. Roztažené nohy a lokty na stole značí egoistickou osobnost, která myslí jen na sebe. Ruce v klíně a povislá ramena jsou známkou oběti.

Je toho mnoho, co nám zrak může odhalit, pokud vědomě rozšíříme jeho funkci.

Třetí na řadě je čich.

Tento smysl je poměrně přehlížený. Má větší dosah než zrak, neboť "vidí" až za roh.

Čich nerozlišuje jen pachy.

Chcete vědět víc?

Klikněte níže a zaregistrujte se.