O DUŠI - Deset otázek a odpovědí 5.

1. Otázka

Kde mohu, prosím, uplatnit svobodnou vůli?

Odpověď

Svobodnou vůli uplatňuje člověk každý den a mnohokrát o tom ani neví.

Kdy bude vstávat a kdy půjde spát je dennodenní lidská volba.

Co bude člověk jíst a pít, jestli cvičí nebo kouká na televizi, jak se zachová v různých situacích ve svém životě.

Tvoření myšlenek a kontrola pocitů a emocí je také v rukou jeho svobodné vůle.

Ovšem, že je to komplikované naučenými vzorci chování a dlouholetými zvyky, které to člověku ztěžují. Ale toto vše, co si popisujeme, je schopen každý zvládnout a změnit – zde se na osud nelze vymlouvat.

Vždy je to o správné motivaci.

2. Otázka

Co je v životě dané dopředu osudem?

Odpověď

Jsou to takzvané osudové křižovatky.

Potkáte v životě mnoho lidí, s některými se pouze minete, ale s jinými pocítíte něco silného – ať už je pocit z druhého dobrý nebo špatný, láskyplný nebo nenávistný – je to osudové.

I když s některými z nich strávíte jen chvíli a s jinými půl života nebo život celý.

Do osudových křižovatek patří i těžké úrazy, nemoc nebo smrt blízkého člověka.

Jak se s tím vyrovnáte, to už je otázkou svobodné vůle.

Ale i výhry v loterii, závratná kariéra nebo velké dědictví jsou osudovou křižovatkou.

Opět je však na vaší svobodné vůli, co s tím a se sebou uděláte dále.

3. Otázka

Je životní partner daný osudem?

Odpověď

To, že se dva lidé hluboce citově provázaní potkají, je dané osudem. Ale jestli budou spolu a jaký budou mít život, je na jejich svobodné vůli. A není to vždy krásné žití…

Často se však potkají i hluboce citově provázaní lidé ve větším počtu než dva. A protože máme svobodnou vůli, vztahy se nám mohou dost komplikovat. Neboť s kým nakonec budeme žít, je na nás.. 

Osud nás jen přivedl k sobě a dále do toho nezasahuje.

4. Otázka

Co když mě v intimních okamžicích mužovy doteky spíše lechtají nebo jsou nepříjemné, než aby mne vzrušovaly. Má takový vztah budoucnost?

Odpověď

Z dotazu je patrné, že jste si navzájem neřekli, co je pro vás příjemné a co vzrušující.

I když je to základem intimního vztahu, většina lidí se stydí vyslovit svá intimní přání.

Žena je vůči muži v tomto směru citlivější a čte z mužovy reakce, co se mu líbí. Muž, i když se někdy také snaží číst ženské reakce, tak se mu to příliš nedaří. Většinou také vychází z dřívějších zkušeností s jinými ženami a zobecňuje, co se naučil.

Každý člověk je jiný a má individuální potřeby i v intimních chvílích. 

Je třeba o tom hovořit, ne se jen přizpůsobovat a doufat, že to druhý vytuší…

Zatím neházejte flintu – muže – do žita a promluvte si o tom. Podle míry ochoty se druhému otevřít a přizpůsobit poznáte, jak na tom váš vztah ve skutečnosti je.


5. Otázka

Prosím o radu, jak se mám změnit? Manžel žije v minulosti bezmála sedm let a nesmířil se se ztrátou syna.

Odpověď

Při takto tragických událostech se prochází třemi různými fázemi.

První fáze

- je truchlení – vzájemně truchlíte a sdílíte společný žal. Toto období trvá "zdravě" tři měsíce až jeden rok.

Pak nastává

Druhá fáze

- odpoutání – kde se truchlící stabilizují. Žal pozvolna přechází a pozůstalí si jsou oporou v nacházení smyslu dalšího života.

Třetí fáze

- je tvoření a naplňování života novými vjemy a radostmi, které vás vzájemně obohacují.

Celkově tyto tři fáze trvají jeden až tři roky.
Jak vidíte, je to práce pro dva, nikoliv pro jednoho z partnerů.
Pokud jeden zaostává, je pasivní a i přes veškerou pomoc od druhého se vrací do minulosti, nic s ním neuděláte. Rozhodl se. Je to sobecké a egoistické, ale člověk, který se pro tento postoj rozhodl, je doslova slepý a hluchý. 
Lživě si namlouvá, že více miloval a proto i více trpí. Cítí se spravedlivě. Může to být paradoxně právě vnitřní pocit viny z vlastního selhání jako rodiče nebo pocitu, že dostatečně neprojevoval lásku za života, dnes už mrtvého dítěte. 


Jak se tedy máte změnit?

Když to nejde ruku v ruce s partnerem, jste na to sama. Jste ve třetí fázi, a tak nacházejte radosti a naplňujte si život. Buď se partner chytne a přidá se, nebo vám to může vztah rozbít. Ale truchlit a žít v minulosti není život.

Nakonec je na vaší svobodné volbě, jestli chcete dál opravdu žít a na druhém je jeho svobodná volba, co se sebou udělá. 

Nelze se navzájem znásilňovat nebo podřizovat donekonečna.

6. Otázka

Jak můžeme partnerství vrátit zpět na úroveň MUŽ + ŽENA, když už žijeme spíše jako "přátelé"?

Odpověď

Začněme od vašeho stávajícího stavu přátelství.

Pokud je plnohodnotné, znamená to, že se spolu nenudíte a dokážete se pobavit a zasmát a spolupracujete v domácnosti, řešíte společně problémy, více si rozumíte a méně se hádáte - máte vztah v pořádku.

Jestli si stále umíte říci (a to často), že se milujete, hladíte se a objímáte a polibek je denní záležitostí - máte skvělý vztah.

Zde tomu "chybí" jen intimní soužití v podobě sexu. A to, z hlediska života, je podstatné pro plození dětí a ne pro hluboký skutečný vztah.

Jestliže je pro vás zatím důležitá i sexuální stránka vztahu, je nutné si o tom otevřeně s partnerem pohovořit a najít vstřícné řešení. I kdyby se sám zapojit nechtěl nebo nemohl, může být přítomen a jakýmkoliv způsobem vám být při orgasmu pomocníkem.

Pokud ovšem vaše přátelství je pouhé spolubydlení, kde nefunguje výše uvedené, pak máte vztahový problém, který sex nezachrání. 

Je třeba nejprve pracovat na skutečném přátelství…

7. Otázka

Je dobré bojovat o ženu, která chce vztah ukončit, nebo je lepší být pasivní a nechat ji odejít?

Odpověď

První otázka, na kterou je třeba odpovědět zní: 

"S kým chcete bojovat o ženu?" – je tu někdo třetí?

Pak ženě dává evidentně více než vy. 

"Co ji dává a vy ne?"

Zapomeňte na sex. To je bezpředmětné téma, i když právě to každého druhého muže napadne jako důvod.

Nikdy to není pravda. Ale žena to občas jako důvod použije pro psychické zranění muže.

Odpovězte si na otázky:

Věnujete se jí? 

Říkáte ji denně, že ji máte rád? 

Překvapujete ji chlapeckou hravostí? 

Dokážete si odříct mistrovství světa nebo jiný koníček a věnovat se jejím přáním? 

Čtete ji před spaním? 

Zpíváte spolu a tančíte?

Pokud na většinu otázek odpovíte ne, pak boj veďte sama se sebou, protože to je ten důvod k ukončení vztahu.

Mužské priority v kombinaci s denní leností vám ničí vztah.

A to je odpověď i na druhou možnou variantu odchodu, že nikoho nemá. Důvody jsou stejné.

Vztah nejde udržet nebo zachránit občasnou snahou. Vztah je každodenní záležitostí.

Žena to ví a mužům to částečně dochází až ve chvíli, kdy se vše hroutí.

Změňte se tak, aby jste si na položené otázky mohl odpovědět ano. Na všechny. A každý týden svého života. Pak budete jiný, lepší a napořád - ne jen na chvíli.

Možná vám to vztah zachrání. A kdyby ne, budete připraven na vytvoření nového skutečného a dlouhodobě hlubokého vztahu.

8. Otázka

Čím si mám vysvětlit, že už delší dobu mi můj muž nevoní (jeho pach mě až odpuzuje) a naopak mi úžasně voní jiný muž, kterého občas potkávám?

Odpověď

Čich je jeden z nejdůležitějších poznávacích smyslů. V rámci vztahů ještě důležitější než zrak.

Lidé nás mohou obelhat slovem, gesty, chováním, ale čich vždy přesně rozliší, jak blízko bychom si měli pustit člověka do života.

Tuto skutečnost máme i zažitou ve slovních obratech: "Tady něco smrdí – je to pro nás špatně. Něco mi na tom nevoní – skryté nebezpečí. Smrdíš krchovem – něco je s tebou špatně".

Z hlediska přírody a jejich zákonů je čich (i u zvířat) zaměřen na kombinaci genů, které smícháním – pohlavním aktem – zajistí dokonalejšího potomka. U lidí to navíc souvisí s harmonií ve vztahu. 

Čím více si pár voní, tím větší je předpoklad lepšího soužití.

Pokud vám váš muž dříve voněl, je jeho pachová změna zapříčiněna buď změnou jídelníčku – dlouhodobě převládá vepřové a uzeniny nebo výraznou změnou chování k horšímu – myslí jen na sebe. Často to bývá kombinace obou důvodů.

Je to pro muže výzva ke změně.

Ještě tu může být jeden důvod - antikoncepce.

Pokud ji žena dlouhodobě užívá, mění se jí výrazně čich. Pod vlivem antikoncepce cítí muže jinak. Vybírá si partnery, kteří ji v životě ve skutečnosti nevyhovují. Když antikoncepci vysadí, čich se vrátí do normálu a muž ji nejen nemusí vonět, ale hlavně si uvědomí, že s takovým nelze šťastně žít.

Proto s nástupem užívání antikoncepce také stejnou měrou narostly rozvody.

9. Otázka

Jak poznám, že mám udělat nějakou změnu? Že je na to ten čas, že to zvládnu, že jsem připravená?

A co když to není změna, ale ukvapené jednání?

Nebo útěk před něčím, někým, sama před sebou?

Odpověď

V prvé řadě je naše nespokojenost nebo touha po změně známkou, že: 

Je třeba změnit sebe.

Pokud to nepochopíme, bude to skutečně jen útěk, ukvapené jednání a schovávání se před někým nebo něčím.

Kdy je čas na změnu sebe sama? – Kdykoliv, teď hned.

Jak poznám, že se mám měnit? – Když cítím nespokojenost s čímkoliv.

A zvládnu to? – Ano, tak je to nastavené u každého člověka, co se zaměří na změnu sebe sama.

Při změně sebe sama se mění naše postoje, chování a řeč.

Tím se buď sladíme s okolím a už není kolem, co měnit, nebo je rozladění se okolím tak veliké, že změna sebe vede ke změně okolí, včetně vztahů.

Pak odpadá otázka, jestli mám něco měnit – to už je jasné, a objeví se otázka: 

"Jak to udělat?" – a to už je snazší.

10. Otázka

Jsou vhodné oddělené dovolené nebo dočasná odloučení?

Odpověď

Oddělená dovolená má smysl pouze v případě, že chcete přemýšlet o sobě, vlastních chybách a nedostatcích, které vám ničí vztah.

A až se po dovolené vrátíte, méně mluvte a více se chovejte lépe.

Jestliže na oddělené dovolené přemýšlíte o tom, co druhý dělá špatně a co byste od něho očekávali a po návratu to hodiny rozebíráte, cítíte se těžce a zoufale a vztahu to ublíží. I když v zoufalství to člověku nedochází.

Nechtějte probudit druhého. Chtějte probudit sebe.

Dočasná odloučení jsou nefunkčním pokusem o záchranu vztahu. Nazvěte si to správně.

Je to krok k rozchodu, zatím bez větších emocí. Kdo více trpěl, tomu se uleví a už nechce udělat krok zpět do utrpení.

Kdo jen ustoupil do odloučení čeká, že po čase se vše vrátí do starých kolejí.

Jedině zaměření se na sebe a sebe-zlepšení je skutečnou cestou k obnovení vztahu. A to musí vždy udělat oba dva. Bez výjimky.

Sámo Fujera