Genetická doba temna

18.11.2023

Kdyby se vědci dneška nedívali na minulost svých oborů povýšeně, jako na dobu primitivnější, byla by věda dnes skutečnou vědou a určitě pokročilejší o mnoho století dopředu…

S geny to totiž dopadlo stejně jako s živinami.

Moderní věda došla po mnoha desítkách let ke zjištění, že ke zdraví potřebujeme vitamíny, minerály a stopové prvky, včetně různých sloučenin přírodního původu a pokořila přírodu vnucením představy lidem, že nakonec dokážeme vyrobit i čistě chemické náhrady (přírodně identické), které fungují stejně.

Po dalších několika desítkách let, neřekli vědci – mýlili jsme se. Ale s pýchou oznámili, že našli tisíce mikroživin, které jsou daleko důležitější, než již známé makroživiny.

A mezi řečí připustili, že chemické náhrady jaksi nefungují. A spíše to vypadá, že mohou ubližovat.

Kdyby s úctou ke svým předchůdcům dostatečně naslouchali, zjistili by, že už před tisíci lety, tehdejší vědecká obec věděla, že:

"Vše v přírodě funguje jako celek. Nelze odebrat jednu část a říci, to je to, co funguje.

Zjevné je tvořeno skrytým a velké funguje na základě malých částí…"

Ale vraťme se k naší současné věhlasné genetické době temna a primitivismu.

Tak, jako se vědci nepoučili z výzkumu výživných látek, dopadli se svou nevědomostí i na poli genomu.

Fungujeme na základě dvou procent našeho genomu, hlásali vědci, a devadesát osm procent je odpadní DNA.

Ale vše je opět jinak. Aby vědci nepůsobili tak primitivně, pohotově nahradili výraz odpadní DNA na Temnou hmotu genomu. A už se za svou nevědomost opět nemusí omlouvat svým "primitivnějším" předchůdcům.

Temná hmota genomu se dnes jeví jako obrovský potenciál možností pro zdravý lidský život a to nejen na tělesné rovině, ale i v rovině psychické…

Chcete vědět víc?

Klikněte níže a zaregistrujte se.