Ach, ty krásné bazény

Dávno pryč jsou doby, kdy většina národa trávila letní období u rybníků, jezer, řek a lomů. Většina těchto "koupališť" nesplňovala nikdy imaginární představy hygieniků o tom, co je to čisté a zdravotně bezpečné koupání. Díky bohu…

Ve vodě bylo možné vidět všechny věkové kategorie - od kojenců v náručích láskyplných rodičů, přes puberťáky skákající ze břehů i stromů s větvemi nad vodou, střední věk mužů i žen tvářících se spíše vážně, přeplouvajících rytmickými tempy celou vodní plochu, až po nejstarší obyvatelstvo, které se důstojně na pár chvil smočilo při kraji a pak posedávalo ve stínu, hledíc na radostně dovádějící děti ve vodě.

Pak se začala rozrůstat města. Pozvolna se bez povšimnutí odděloval život městských lidí od skutečného přirozeného života na venkově. To, že opravdová inteligence přišla do města z vesnic, se jaksi pozapomnělo. Měšťáci se postupně začali dívat na vesničany jako na někoho podřadného a přežitého. V této atmosféře umělého oddělování se prosadila myšlenka prvních městských koupališť, které musí vypadat mnohem luxusněji než obyčejný rybník. Tak kromě architektury, vyznačující se kultivovaností prostředí, se začal klást důraz i na čistotu a udržitelnou průhlednost vody na koupání.

Od té chvíle se městský člověk stále méně a méně koupal v přírodní vodě. Opovrhoval nejen vesničany, ale i vesnickým životem, jehož letním projevem bylo přírodní koupání.

Technologický pokrok se nakonec dotkl i vesnického prostředí. Větší rozdíl mezi městem a vesnicí se pomalu změnil v symbiózu a hasičské nádrže na okrajích vesnic se proměnily v hygienicky nezávadné koupaliště městského typu.

Tímto ale vývoj neskončil…

Jsme právě v současnosti a na trhu se objevila novinka:

Zahradní bazény.

Dnes už každý, kdo má kousek zahrady, může vlastnit svůj bazén. Více než dvacet let zaplňují bazény všech možných velikostí zahrady domů. Průzračná čistá voda na pozadí s modrou fólií evokuje blankytné moře exotických ostrovů. Stvořili jsme si ráj na vlastní zahradě… A nebo ne?

Co se skrývá v průzračné vodě, do které bez obav noříme svá těla?

To, že je vše podle hygienických předpisů, ještě neznamená, že v bazénech nečíhá nebezpečí…

Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, jak je možné, že bazény jsou týdny a měsíce konzistentně čisté?

"No, asi je to filtrací" – řekne si člověk při první myšlence.

Filtrace zachytává pouze hrubé nečistoty, ale ne to, co je ve vodě přirozenou součástí a tvoří její živost – jsou to mikroorganismy a řasy. Proti těmto "nežádoucím" příměsím se používají chemikálie. Bezpečné chemikálie, jak tvrdí hygiena. Jsou to například – kyselina sírová, algicidy, chlór… Proto je voda v bazénech čistá, průzračná a taky "úplně mrtvá".

"To přeci nevadí" – řekne si hrdý majitel bazénu.

V tom případě musíme jít do větší hloubky pro pochopení a odhalení, jaká je skutečnost…

Chcete vědět víc?

ZAREGISTRUJTE SE A BUDETE MÍT PŘÍSTUP K CELÉMU ČLÁNKU

A K OSTATNÍMU ZAMČENÉMU OBSAHU