A co za to?

Obyčejná otázka, kterou člověk řekne vždy, když je mu něco nabízeno.

Dávno jsou pryč dětská léta, kdy jsme od rodiny něco dostávali a stačilo říci - děkuji. Bez platby, bez hanby a bez naočkované americké myšlenky, že něco dlužíme a budeme to muset jednou splatit.

Svět je přeci takový, že je vždy něco za něco. Za všechno se musí platit.

Nikdo už nedohledá, kdy se tato temná "zvrácená" myšlenka vynořila ze stínů a pronikla do myšlení lidí. Ale její působení se rozšířilo jako rakovina všemi oblastmi života.

Ze základní myšlenky víry, že Bůh je všeobjímající láska, se postupně stal duchovní obchod: "Dej Bohu to, co po tobě chce, a on ti dá na oplátku to, co po něm chceš ty". Někdy…

Z lásky mezi lidmi se také stal obchod. Už to není společné my. Rodina je společnost s ručením omezeným. Smlouvy a z nich pramenící povinnosti, sankce za neposlušnost a soudní spory při selhání. 

Opravdová láska a dávání bez chtění, to vše se proměnilo v něco za něco.

Obchody beze smluv neexistují. A součástí každé smlouvy jsou všudypřítomné sankce. Už dávno je zapomenuté poctivé podání rukou, které bylo nad všechny smlouvy. A v ještě větších hlubinách času je utopeno odpuštění při nedodržení dohody, když se věci nepovedly podle představ.

Myšlenka: "Nic není zadarmo", pronikla i do zdraví člověka.

Kdysi dávno byl lékař placen za to, že člověka udržuje při zdraví. Dnes je doktor placen za boj s nemocí. A vede-li se válka, tak to něco stojí. Holt – "zdraví není zadarmo".

V dnešní době, aby si člověk vybojoval zdraví, musí být majetný. I když existuje zdravotní pojištění a osm prášků za sto dvacet tisíc korun na čtrnáct dní zaplatí pojišťovna, ale jsou k dispozici i účinnější léky za více peněz, jenže ty už nikdo nehradí. Chcete je? Zaplaťte.

I procedury a terapie jsou dvojí. Ty hrazené pojišťovnou a ty mnohem účinnější. Čím těžší nemoc, tím dražší léčba. Obchody jen kvetou. A člověk, nejen že souhlasí, ale přijde mu to normální. Něco za něco je přeci všude. V celém životě.

Nebo je to všechno jinak?

Nežije člověk jen v iluzorní bublině, kterou si sám vytvořil, a neustále se ujišťuje, že je to skutečnost…?

Existuje jiná cesta, jiná skutečnost, kterou přehlížíme…?

Chcete vědět víc?

ZAREGISTRUJTE SE A BUDETE MÍT PŘÍSTUP K CELÉMU ČLÁNKU

A K OSTATNÍMU ZAMČENÉMU OBSAHU