„Kdo vás kdy učil být mužem?“

Odpovězte si na otázku:

"Kdo vás kdy učil být mužem?"

Většinou se prostě počítá s tím, že když už máte mužské pohlaví, tak jím jste. A systémem, ve kterém žijí rodiče, jste nevědomě tlačeni už od dětství, k rozdělení:

"Nebreč jako holka"… a tak potlačujete slzy.

"Buď chlap"… a tak zatvrdíte své srdce.

"To dělají holky"… a tak neumíte prát, žehlit, uklízet, vařit, více se o sebe starat...

Slyšíte, že: "jste pán tvorstva"… a tak shlížíte dolů na "slabší" pohlaví a pohrdáte těmi, kteří se neumí prosadit…

Slyšíte, že.. " muži jsou jiní než ženy"… a tak se nesnažíte naslouchat a bavíte se jen ve společnosti jiných mužů.

A když vaše srdce cítí, že je to vše špatně, říkají vám, že jste zženštilí, slabí a neschopní…

A vy se tak cítíte a nevíte, co s tím.

"Svět patří nejsilnějším, alfa samcům" – v tomto přesvědčení jsme utvrzování, ať už alfa samci jsme, a nebo ne.

Koho by napadlo, že vše může být jinak. Že pravá část muže spí. Někdy za celý život neprobuzena.

Koho by napadlo, že po světě chodí pokřivená mužská torza, hledající sama sebe marně v penězích, slávě, majetku a ovládání druhých. A zbytek stínů alfa samců jen zlomeně přijímá svou přijatou roli zoufalých a podřízených.

Síla muže nevychází ze svalů, ale ze srdce.

Naplněný dlouhodobý vztah muž neudrží vášní, ale pěstováním lásky duševní.

Muž nikdy nebude dlouho obdivován dosažením slávy, majetku nebo peněz, ale pochopením pro druhé, odpuštěním a povzbuzováním slabších.

Alfa samec budí respekt, když je přítomen nebo je mocný – to vše podmíněno strachem.

Pravý muž vzbuzuje úctu a je jedno, jestli je bohatý nebo chudý, přítomný nebo nepřítomný.

Když alfa samec umře, světu se uleví.

Když zemře pravý muž, svět pláče…

Cítíš v sobě prázdno, rozpor, nejistotu, strach, nezvladatelné emoce?

Máš pocit, že ti nikdo nerozumí?

Nebo jsi konečně dozrál k myšlence, že tvůj život přeci musí být hodnotnější?

Že lze život uchopit jinak, líp, jen nevíš jak?

Hledáš cestu?

Sámo Fujera