
Význam rodiny
V minulém článku jsme zjistili, že formování rodiny v kmenových společenstvích dalo základ pro změnu uspořádání společnosti v národ. Zesílil pocit vlastní hodnoty a živého spojení s rozrůstajícím se celkem – národem.
Chování lidí a vzájemný pocit sounáležitosti nebyly diktovány "shora".
Formování národů začalo rozvíjením sounáležitosti v rodině, citově provázanou spoluprací a dokonale vyladěným postavením jednotlivých členů rodiny, podle schopností, možností, zásluh a vzájemné úcty.
A tato struktura rodiny a jejího fungování se s malými úpravami vtiskla do vyšších celků a tvoří i základní strukturu národa.
Matička Praha není jen citovým výlevem předků. Do Prahy – srdce národa – se chodilo postěžovat si, něco si odnést, uklidnit se a posílit. To vše vyjadřuje archetyp matky.
Otcem národa se stává panovník, který je přísný k nepravostem, láskyplný k dobrotě a poctivosti, buduje, zaštiťuje a brání svůj lid – své děti. Vystupuje zde archetyp otce rodiny.

Archetypy jsou pro lidský život nesmírně důležité, neboť podle archetypů se formuje každý jednotlivý člověk, ať už o tom ví nebo neví.
Stavba vlastního charakteru probíhá pozorováním a opakováním pozorovaného.
Podle vrozené, potlačené či dominantní, podstaty sebe sama, si vybíráme v dětství podvědomě takový vzor dospělého, ve kterém vidíme sami sebe. Potlačenou nebo dominující osobnost.
Většina vznikajících a formujících se rodin byla uspořádána ze správných a funkčních archetypů – otce a matky. Jinak by časem nikdy nevznikl z kmene národ s vlastní identitou a schopností přežít, obhájit své hodnoty a tradice a schopností dále se smysluplně rozvíjet.
Jaké jsou archetypy otce a matky?
Chcete vědět víc?
ZAREGISTRUJTE SE A BUDETE MÍT PŘÍSTUP K CELÉMU ČLÁNKU
A K OSTATNÍMU ZAMČENÉMU OBSAHU
