Uvolňování plynů a říhání

Některé společenské zvyky, které považujeme za samozřejmé, mohou ve skutečnosti vzniknout z nedorozumění nebo předsudků. 

Tento text se zamýšlí nad tím, jak mohou kulturní zvyklosti kolem uvolňování plynů a říhání ovlivňovat nejen naše chování, ale i zdraví.

V naší kultuře existuje mnoho tradic a zvyků. Právě ty naši kulturu odlišují od jiných kultur, které mají své vlastní tradice a způsoby chování.

Když se podíváme hlouběji do kulturních tradic, s překvapením zjišťujeme, že některé z nich – dogmata – tvoří základ našeho života.

Například pojetí rodiny: otec, matka, děti. Tradiční rodinná struktura, která má hlubší význam pro formování osobnosti dítěte.

Dalším příkladem jsou vztahy mezi mužem a ženou nebo vazby na generace, které přišly před námi.

Také společenské chování vychází z určitého dogmatu sounáležitosti a dynamiky soužití.

Kulturní zvyky a předsudky

V každé kultuře existují rozdílnosti, které ji činí ojedinělou, zajímavou a mnohdy inspirující.

Společenské chování však obsahuje i předsudky, které se do něj vloudily omylem nebo pod tlakem nepochopení či pyšného "vylepšování".

Tímto se některé zvyky pokřivují – a dopad to má nejen na mezilidské vztahy, ale i na zdraví člověka.

Škodlivé předsudky se přitom velmi těžko rozpoznávají, zvláště pokud se přenášejí z generace na generaci.

Podívejme se nyní na dva z těchto předsudků, které jsou v naší kultuře velmi rozšířené a mohou výrazně škodit zdraví.

Předsudek o uvolňování plynů

Jedním z těchto předsudků je absolutní zákaz uvolňování plynů před jinými lidmi.

Tento předsudek sice vychází ze společenského chování v naší kultuře, ale v původním smyslu šlo spíše o doporučení omezit hlasité uvolňování plynů při významných společenských událostech nebo před cizími lidmi, se kterými jsme v krátkodobém kontaktu.

Naopak se doporučovalo neomezovat se v domácím prostředí, mezi blízkými lidmi, v rodině nebo na místech, kde to není společensky rušivé.

Tato doporučení mají i zdravotní základ.

Co se děje při zadržování plynů

Při zadržování plynů vznikají nepřiměřené tlaky v oblasti břicha a bránice.

Plyny tlačí na vnitřní orgány a oslabují jejich funkce.

Dlouhodobé zvýšené napětí brání správnému průtoku krve v místech, která jsou pod největším tlakem.

Špatné prokrvování a jen občasné uvolnění tlaku:

• oslabuje úpony a tkáně

• zhoršuje regeneraci v pánevní oblasti

Napětí se přitom přenáší i do psychické roviny, kde se může projevovat například:

• přecitlivělostí

• sníženou vitálností

• rychlými změnami nálad směrem k úzkosti, depresi nebo pocitu méněcennosti

Předsudek o říhání

Druhým častým předsudkem je hlasité říhání.

V mnoha kulturách bylo po staletí říhnutí po jídle považováno za výraz spokojenosti s jídlem a zároveň za známku dobrého trávení.

Postupem času se však říhání začalo považovat za nevhodné. Vyšší vrstvy společnosti se tak chtěly odlišit od běžných lidí, kteří říhali přirozeně.

Arogance a snaha o společenské vyvyšování postupně proměnily přirozený projev těla v předsudek.

Přirozený signál trávení

U malých dětí dodnes vnímáme říhnutí po jídle jako známku dobrého trávení a uvolnění žaludku.

Totéž však platí i pro dospělé.

Říhnutí může být známkou:

• správné funkce jater a žlučníku

• synchronizace slinivky s činností tenkého střeva

• vyrovnané psychiky

Jak vznikají omyly ve výživě

Dnes se uvolňování plynů často považuje za důkaz zdravotních potíží a říhání za projev nevychovanosti.

Lidé proto začínají zakazovat potraviny, které přitom mohou být pro zdraví velmi prospěšné.

Mezi ně patří například:

• luštěniny (fazole, čočka)

• ořechy

• zelí, cibule, česnek, květák nebo brokolice

• čerstvě upečené pečivo

• jednoduché cukry

• alkohol

• bublinkové nápoje

Proč některé potraviny nadýmají

Luštěniny, zelenina, ořechy nebo obilí jsou potraviny, které díky vysokému obsahu vlákniny pomáhají čistit střeva.

Při trávení odstraňují hnijící nánosy a toxické zbytky z komerční stravy.

Při této očistě se střeva mohou projevit bouřlivě – například právě tvorbou plynů.

Je to přirozená reakce organismu.

Kdo se však postupně vyhne komerční stravě a začne jíst převážně přirozené potraviny, ten po čase zaznamená zklidnění střev i žaludku.

Moudrost lidových pořekadel

V lidových moudrostech a pořekadlech se dodnes zachovaly jednoduché rady, jak žít přirozeně a zdravě.

Jakoby naši předci tušili, že v dalších generacích může dojít ke zkreslení přirozených pravidel a ke vzniku předsudků, které mohou člověku zdravotně ublížit.

Závěrečné připomenutí

Moudrost lidové tradice to vystihuje velmi jednoduše.

"Kdo krká a prdí… zdraví si tvrdí."

A nebo:

"Lepší jeden prd než deset doktorů…"

Sámo Fujera

Text patří do série Příroda a člověk, která připomíná, že člověk je součástí přírody a jeho zdraví vzniká ze soužití s jejími zákony.