
Úhel pohledu
Jak se díváme na sebe, na druhé, na předměty kolem a na svět?
Rozhoduje náš úhel pohledu. Proto se každý díváme trochu jinak a někdy zase úplně stejně jako druzí.
Většina lidí si myslí, že jejich úhel pohledu je nejsprávnější. Mají dojem, že vidí sebe, lidi, věci a svět takové, jaké opravdu jsou. Jenže různost názorů jasně ukazuje, že se někteří musí mýlit, neboť ze svého úhlu pohledu to vše vidí jinak, než druzí.
Ale kdo má pravdu? Kdo má nejreálnější úhel pohledu?
Samozvaný vizionář? Malá skupina "odborníků"? Většina?
Abychom se dobrali skutečnosti, musíme si položit otázku jinou…
Co je úhel pohledu?
Úhel pohledu je vyjádřením vnitřního postoje člověka. Dobrá…
Pokud úhel pohledu vyjadřuje vnitřní postoj každého z nás, jak se vnitřní postoj vytvoří? Co to vlastně je?
Vnitřní postoj je vnímání sebe a porovnávání sebe se vším a s každým kolem sebe. Vnitřní postoj je tvořen přijatými a naučenými informacemi, vlastní zkušeností a výchovou.
Výchova je prvotní stavební kámen našeho vnitřního postoje. Začíná v raném dětství a pokračuje, dokud má na nás rodina vliv. Někdy i po celý život.
K výchově se přidávají vlastní zkušenosti, které výchovu buď potvrzují, nebo ji vyvrací. A aby se to člověku ještě více zkomplikovalo, vstupuje do tohoto procesu i povinná školní docházka, která formuje člověka úplně jinými informacemi, než rodina.
Co jste se naučili v rodině?
Do určité míry jste byli podporováni v rozvoji své přirozenosti. A do určité míry jste byli trestáni za svou přirozenost. Vlastní zkušenost vám velí se do určité míry přizpůsobit a potlačit část své přirozenosti.
Škola je instituce s velmi propracovaným systémem vytváření "správných" postojů a "správných" úhlů pohledu. Nevědomě je na každého tlačeno, nejen zjevnými známkami a autoritou učitelů, ale i vzájemným postojem ostatních spolužáků, kteří sebe navzájem i vás hodnotí postojem úspěch – neúspěch nebo prosazování – zbabělost či ochota – strach. Toto hodnocení a formování vnitřního postoje si každý člověk podvědomě nese po celý život.

Vnitřní postoj se stává filtrem, kde jsou zachycovány a vytěsňovány takové skutečnosti a informace, které nezapadají nebo jsou v protikladu našemu vytvořenému vnitřnímu postoji neboli vnitřnímu přesvědčení.
A naopak.
Vnitřní filtr se chová jako magnet na vyhledávání všeho a všech, kteří souzní nebo zapadají do našeho vnitřního přesvědčení.
To, že vnitřní postoj a následně úhel pohledu je proměnlivý, je v pořádku. Problém je, že:
Člověk svůj vnitřní postoj nekontroluje a jen zesiluje jeho nastavení, netušíc, jestli je správný a blízký skutečnosti nebo je omezený či dokonce zaslepený.
Co s tím?
Chcete vědět víc?
ZAREGISTRUJTE SE A BUDETE MÍT PŘÍSTUP K CELÉMU ČLÁNKU
A K OSTATNÍMU ZAMČENÉMU OBSAHU
