Tři naučené vjemy při výběru jídla

Vztah člověka k jídlu vzniká už v dětství. 

V paměti si neseme tři základní vjemy – jak jídlo vypadá, jak chutná 
a jakou má podobu. 

Tyto naučené otisky pak celý život ovlivňují naše rozhodování 
o jídle i naše zdraví.

Jak vzniká náš vztah k jídlu

Člověk se krmí jídlem po celý svůj život.
A nejen to – člověk rád sdílí pokrm s druhými lidmi.

Obojí je přirozené.
Zároveň je to součást kultury, která vzniká z naučených vzorců chování.

Většinu jídel, která má člověk v oblibě, se naučil jíst v rodině, kde vyrůstal.
To je základ, který si často neseme celý život – pokud ho vědomě nezměníme.

Do života si tak neseme tři základní otisky jídla:

  • hmotný otisk – co jsme jedli

  • vizuální otisk – jak jídlo vypadalo

  • chuťový otisk – jak nám jídlo chutnalo

Tyto tři vjemy nás provázejí životem.
Podle nich porovnáváme a vybíráme, co budeme jíst.

Otisky z dětství

Tyto vjemy vznikaly v dětství, kdy člověk nepochyboval o jejich správnosti.

Přijal je bez kritického zkoumání a postupně se staly součástí jeho přirozenosti.

Zdá se, že takto nastavené vjemy mohou fungovat celý život.

Někdy tomu tak skutečně je.
Jindy však přijdou impulsy, které naznačí, že s našimi vjemy není něco v pořádku.

Člověk například ztrácí vitalitu.
Když se porovnává s lidmi stejného věku a vidí velký rozdíl, začne přemýšlet.

Cesta k pravé příčině bývá dlouhá.
Ale nespokojenost může být prvním krokem k hledání.

Dvě reakce na zhoršení zdraví

Pokud je člověk znepokojen jen málo, často si najde vysvětlení.

Může se utěšit například tím, že jde o:

  • genetickou dispozici

  • důsledek práce

  • přirozené stárnutí

Postupně se s novým, ale nevyhovujícím stavem smíří.

Pokud je však znepokojen silně, stává se hledajícím člověkem.

Někdy ho k hledání přivede i nemoc.

Slepé uličky řešení

Nemoci však mají různé průběhy a člověk se často setkává s řešeními, která odstraňují pouze příznaky.

Příčiny zůstávají skryté.

Člověk bývá uspokojen diagnózou odborníků a léčebným postupem.

Často se po něm chce jen souhlas:

  • s užíváním chemických léků

  • s podstoupením zákroků

Ty mohou odstranit viditelné potíže, ale ne skutečné příčiny.

Teprve po mnoha opakovaných zkušenostech, kdy se nemoci vracejí nebo přicházejí další, může člověk začít hledat jinou cestu.

Na této cestě se postupně cítí:

  • vitálnější

  • zdravější

  • nemocí pomalu ubývá

Stává se hledajícím.

Cesta hledání

Na této cestě se setkávají různí lidé:

  • nadšenci pro zdravý životní styl

  • lidé ztrácející vitalitu

  • nemocní

  • lidé, kteří přerůstají sami sebe

I když hledání není bez rizika, šance na lepší život je vysoká.

Tři naučené vjemy

Na začátku je však potřeba vrátit se k našim třem vjemům:

  1. Hmotný otisk

  2. Vizuální otisk

  3. Chuťový otisk

Dříve či později člověk pochopí, že skutečná příčina jeho potíží může být v každodenním jídelníčku.

Toto poznání však přichází až ve chvíli opravdové touhy po změně.

Změna bez boje

Mnoho lidí se snaží své návyky zničit nebo potlačit.

To však není správná cesta.

Tyto vjemy jsou součástí našeho života.
Je proto lepší spolupracovat s nimi, nikoli proti nim bojovat.

Je třeba je nově nastavit.

Hmotný otisk

Máte ve svém otisku knedlíky?

To není problém.
Existují například:

  • rýžové knedlíky

  • kukuřičné knedlíky

  • jáhlové knedlíky

Máte v otisku maso?

I zde existují alternativy:

  • sójové maso

  • pšeničné maso (seitan)

  • pokrmy z vařené pšenice

Hmotný otisk lze tedy často naplnit bez dramatické změny.

Vizuální otisk

Druhým vjemem je vizuální otisk jídla.

Ten úzce souvisí s hmotným otiskem.

Při troše šikovnosti může nový pokrm vypadat velmi podobně tomu původnímu.

Rozdíl je často minimální.

Chuťový otisk

Třetí vjem je nejdůležitější.

Chuťový otisk.

Právě ten rozhoduje, zda člověk na nové cestě vydrží.

Ani zde však není překážka nepřekonatelná.

Pokud se člověk vzdá chemických dochucovadel a směsí s éčky, otevře se před ním svět skutečných chutí.

Kombinace:

  • přírodního koření

  • zeleniny

  • přirozených surovin

vytváří jídla plná chuti.

Taková jídla znaly i generace před námi.

Jedna jednoduchá otázka

Nakonec člověk stojí před jednoduchou otázkou:

Mám se naučit znovu vařit?

Ano.

Chcete se uzdravit?
Chcete žít naplno?

Pak je vaření základ.

Život na námitku lenosti odpovídá jednoduše:

Chceš mít něco bez práce?
Pak to skutečné zdraví určitě nebude.

Závěrem

Buďte opravdoví, přátelé.

Ušetříte tím drahocenný čas života, který jiní promrhají hledáním zkratek.

Hledejte cesty, jak věci změnit.
Jiní jen hledají důvody, proč to nejde.

Věřte přírodě.

Nikdo na světě nevymyslel nic dokonalejšího.

A mějte otevřené srdce.

Jedno otevřené srdce napsalo tento článek pro jiná otevřená, ale zatím trochu strádající srdce.

Od srdce k srdci vede často nejlepší cesta ke zdraví.

Sámo Fujera


Text patří do série Příroda a člověk, která připomíná, že člověk je součástí přírody a jeho zdraví vzniká ze soužití s jejími zákony.