Tři naučené vjemy při výběru jídla
Vztah člověka k jídlu vzniká už v dětství.
V paměti si neseme tři základní vjemy – jak jídlo vypadá, jak chutná
a jakou má podobu.
Tyto naučené otisky pak celý život ovlivňují naše rozhodování
o jídle i naše zdraví.
Jak vzniká náš vztah k jídlu
Člověk se krmí jídlem po celý svůj život.
A nejen to –
člověk rád sdílí pokrm s druhými lidmi.
Obojí je přirozené.
Zároveň je to součást kultury,
která vzniká z naučených vzorců chování.
Většinu jídel, která má člověk v oblibě, se naučil jíst
v rodině, kde vyrůstal.
To je základ, který si často neseme
celý život – pokud ho vědomě nezměníme.
Do života si tak neseme tři základní otisky jídla:
hmotný otisk – co jsme jedli
vizuální otisk – jak jídlo vypadalo
chuťový otisk – jak nám jídlo chutnalo
Tyto tři vjemy nás provázejí životem.
Podle nich
porovnáváme a vybíráme, co budeme jíst.
Otisky z dětství
Tyto vjemy vznikaly v dětství, kdy člověk nepochyboval o jejich správnosti.
Přijal je bez kritického zkoumání a postupně se staly součástí jeho přirozenosti.
Zdá se, že takto nastavené vjemy mohou fungovat celý život.
Někdy tomu tak skutečně je.
Jindy však přijdou impulsy,
které naznačí, že s našimi vjemy není něco v pořádku.
Člověk například ztrácí vitalitu.
Když se porovnává
s lidmi stejného věku a vidí velký rozdíl, začne přemýšlet.
Cesta k pravé příčině bývá dlouhá.
Ale nespokojenost
může být prvním krokem k hledání.
Dvě reakce na zhoršení zdraví
Pokud je člověk znepokojen jen málo, často si najde vysvětlení.
Může se utěšit například tím, že jde o:
genetickou dispozici
důsledek práce
přirozené stárnutí
Postupně se s novým, ale nevyhovujícím stavem smíří.
Pokud je však znepokojen silně, stává se hledajícím člověkem.
Někdy ho k hledání přivede i nemoc.
Slepé uličky řešení
Nemoci však mají různé průběhy a člověk se často setkává s řešeními, která odstraňují pouze příznaky.
Příčiny zůstávají skryté.
Člověk bývá uspokojen diagnózou odborníků a léčebným postupem.
Často se po něm chce jen souhlas:
s užíváním chemických léků
s podstoupením zákroků
Ty mohou odstranit viditelné potíže, ale ne skutečné příčiny.
Teprve po mnoha opakovaných zkušenostech, kdy se nemoci vracejí nebo přicházejí další, může člověk začít hledat jinou cestu.
Na této cestě se postupně cítí:
vitálnější
zdravější
nemocí pomalu ubývá
Stává se hledajícím.
Cesta hledání
Na této cestě se setkávají různí lidé:
nadšenci pro zdravý životní styl
lidé ztrácející vitalitu
nemocní
lidé, kteří přerůstají sami sebe
I když hledání není bez rizika, šance na lepší život je vysoká.

Tři naučené vjemy
Na začátku je však potřeba vrátit se k našim třem vjemům:
Hmotný otisk
Vizuální otisk
Chuťový otisk
Dříve či později člověk pochopí, že skutečná příčina jeho potíží může být v každodenním jídelníčku.
Toto poznání však přichází až ve chvíli opravdové touhy po změně.
Změna bez boje
Mnoho lidí se snaží své návyky zničit nebo potlačit.
To však není správná cesta.
Tyto vjemy jsou součástí našeho života.
Je proto lepší
spolupracovat s nimi, nikoli proti nim bojovat.
Je třeba je nově nastavit.
Hmotný otisk
Máte ve svém otisku knedlíky?
To není problém.
Existují například:
rýžové knedlíky
kukuřičné knedlíky
jáhlové knedlíky
Máte v otisku maso?
I zde existují alternativy:
sójové maso
pšeničné maso (seitan)
pokrmy z vařené pšenice
Hmotný otisk lze tedy často naplnit bez dramatické změny.
Vizuální otisk
Druhým vjemem je vizuální otisk jídla.
Ten úzce souvisí s hmotným otiskem.
Při troše šikovnosti může nový pokrm vypadat velmi podobně tomu původnímu.
Rozdíl je často minimální.
Chuťový otisk
Třetí vjem je nejdůležitější.
Chuťový otisk.
Právě ten rozhoduje, zda člověk na nové cestě vydrží.
Ani zde však není překážka nepřekonatelná.
Pokud se člověk vzdá chemických dochucovadel a směsí s éčky, otevře se před ním svět skutečných chutí.
Kombinace:
přírodního koření
zeleniny
přirozených surovin
vytváří jídla plná chuti.
Taková jídla znaly i generace před námi.
Jedna jednoduchá otázka
Nakonec člověk stojí před jednoduchou otázkou:
Mám se naučit znovu vařit?
Ano.
Chcete se uzdravit?
Chcete žít naplno?
Pak je vaření základ.
Život na námitku lenosti odpovídá jednoduše:
Chceš mít něco bez práce?
Pak to skutečné
zdraví určitě nebude.
Závěrem
Buďte opravdoví, přátelé.
Ušetříte tím drahocenný čas života, který jiní promrhají hledáním zkratek.
Hledejte cesty, jak věci změnit.
Jiní jen hledají důvody,
proč to nejde.
Věřte přírodě.
Nikdo na světě nevymyslel nic dokonalejšího.
A mějte otevřené srdce.
Jedno otevřené srdce napsalo tento článek pro jiná otevřená, ale zatím trochu strádající srdce.
Od srdce k srdci vede často nejlepší cesta ke zdraví.
Sámo Fujera
Text patří do série Příroda a člověk, která připomíná, že člověk je součástí přírody a jeho zdraví vzniká ze soužití s jejími zákony.