Pestrá strava

Pojem "pestrá strava" dnes zaznívá téměř všude – v médiích, ordinacích i reklamách na potravinové doplňky.

Tento text se zamýšlí nad tím, co tento výraz skutečně znamená a zda jeho původní smysl nebyl v průběhu času výrazně zkreslen.

Ve chvíli, kdy se člověk začne zamýšlet nad svým jídelníčkem, často si vybaví známý slogan – pestrá strava.

Tato myšlenka se vtiskla do podvědomí snad všech lidí – těch, kteří jsou nemocní, hledají změnu jídelníčku, zajímají se o zdraví nebo dokonce o duchovní cestu.
Pestrá strava v sobě skrývá nevědomost, ale tváří se jako zaručený vědecký objev.

Zaklínadlo moderní výživy

Lékař na otázku pacienta s trávicími potížemi často odpoví:

"Diety nefungují. Musíte jíst pestrou stravu – jen s určitým omezením."

Dietolog na podobný dotaz řekne:

"Hlavně pestrá strava s větším podílem zeleniny."

Otevřete noviny a uvidíte titulek:

"Vědci zjistili, že základem zdraví je pestrá strava."

Na potravinových doplňcích najdete téměř vždy poznámku:

"Není náhradou pestré stravy."

Skrytý význam této věty

Tato věta má ve skutečnosti dvojí význam.

První význam říká:

"Nečekejte zásadní zlepšení zdravotního stavu. Pokud se však zlepší, může to být díky našemu doplňku."

Druhý význam je právní ochrana výrobce.

Oznámení, že výrobek není náhradou pestré stravy, znamená také zbavení se odpovědnosti za jeho účinnost nebo případné poškození zdraví.

Jinými slovy – sami výrobci přiznávají, že pestrou stravu nelze doplňky nahradit.

Co vlastně doplňky dělají

A co čaje, bylinky nebo tinktury?

Nejsou to ty správné prostředky, které by mohly pestrou stravu nahradit?

Ve skutečnosti jsou to především stimulanty.

Pomáhají organismu krátkodobě zlepšit některé funkce nebo podporují tělo při odstraňování zánětů.

Nepřinášejí však do organismu skutečné živiny.

Bez živin člověk dříve či později slábne a onemocní.

Jednoduché přirovnání

Představte si hladového a žíznivého koně.

Budete-li ho povzbuzovat a nutit k běhu, dokáže se ještě na chvíli zvednout a pokračovat.

Jeho cesta však nebude dlouhá.

Nedali jste mu totiž to nejdůležitější – jídlo a vodu.

Podobně fungují i potravinové doplňky a stimulanty.

Nezáleží přitom na tom, zda mají přírodní nebo syntetickou podobu.

Odkud se vzala "pestrá strava"

A jsme zpět u pojmu pestrá strava – zaklínadla moderní doby.

Pokud se pokusíte zjistit, co přesně znamená, narazíte na množství protichůdných názorů.

Který z nich je pravdivý?

Historie obchodního pojmu

Pestrá strava je obchodní pojem, založený na krvi a vykořisťování.

Ano… překvapení je na místě.
Kdo by to řekl?

Dobyvatelé takzvaného třetího světa byli z větší části obchodníci a z menší části politici. A tento princip se v mnoha podobách zachoval dodnes.

Do Evropy přiváželi cizokrajné potraviny a pochutiny, které byly ve velké míře získávány vykořisťováním místních národů.

Postupně zde vznikaly kolonie, jejichž fungování připomínalo pracovní systémy, které dnes známe z jiných temných kapitol historie.

Dokud produkce exotických potravin nebyla rozšířená, byla tato "pestrost" výsadou bohatých a mocných.

Jak vznikl nový jídelníček

Formy vykořisťování se postupně měnily tak, aby nebyly na první pohled patrné.

Proč?

Obchodníci se připravovali na masovou produkci exotických potravin.
Mluvilo se o plánech v horizontu stovek let.

Mezitím bylo potřeba připravit obyvatelstvo na změnu jídelníčku.

Tradiční potraviny a jejich kvalita se postupně znehodnocovaly.
Současně se – ve jménu pokroku – narušovaly tradiční způsoby života a stravování, které fungovaly po staletí.

Otevření trhu

Když byl tento proces dokončen, otevřel se trh s exotickými potravinami i pro chudší vrstvy.

Produkce byla obrovská.
Náklady díky vykořisťování minimální.
Zisky astronomické.

Pojem pestrá strava se postupně stal symbolem moderního života a začal pronikat do každé domácnosti.

A i když se to dnešnímu člověku může zdát neuvěřitelné, s určitými úpravami je tento obchodní systém funkční dodnes.

A tak se pestrá strava stala běžnou součástí života většiny lidí.

Jak vypadá pestrost dnes

Dnes může pestrá strava znamenat například:

hovězí z Argentiny nebo Irska
banány z Ekvádoru
avokádo z Mexika
rozinky z Turecka
rajčata z Maroka nebo Španělska

Pestrá strava dnes znamená všechno – jen ne tradiční domácí potraviny.

Přírodní suroviny, které rostou přirozeně v zemi a jsou plně vyživované, stojí často na okraji zájmu.

Konec konců – co je na nich pestrého nebo exotického, když jsou místní?

Skutečný význam pestrosti

Teprve při hlubším pohledu zjistíme, že pestrost ve skutečnosti znamená něco jiného.

Pestrá potravina je taková, která obsahuje velké množství přirozených živin.

Jedna jediná potravina může obsahovat:

bílkoviny
přirozené tuky
cukry
vitamíny
minerály
stopové prvky
a stovky dalších bioaktivních látek

Jedna potravina tak může být pestrá sama o sobě.

Naopak jíst mnoho potravin chudých na živiny a nazývat to pestrou stravou je ve skutečnosti omyl.

Jak vypadá skutečně pestrá strava

Základem je především konzumace místních přírodních potravin:

celá obilná zrna
tradiční zelenina (ne papriky, okurky, rajčata)
místní ovoce
semena a ořechy
luštěniny
menší množství masa

Důležité je také naučit se tyto potraviny doma zpracovávat, vařit a dochucovat.

Jídlo pak může být jednoduché, ale svým obsahem živin skutečně pestré.

A právě to je cesta ke zdraví.

Několik tradičních doporučení

Tradice, které po dlouhá období pomáhaly udržovat zdraví, obsahují i několik jednoduchých pravidel.

Například:

Káva se pije zalévaná. Muži si ji sladí o něco méně než ženy.
Pozor: káva s mlékem (i rostlinným) nebo s příchutěmi zdraví spíše ničí.
Muži i ženy pijí pivo a občas tvrdší alkohol. Víno je nápoj spíše pro starší – především po šedesátém roce života.
Děti jedí maso jen výjimečně, ženy méně a muži častěji.
Polévky ze zeleniny nebo ze zeleniny a luštěnin jsou základem stravy.
V létě se ve větší míře konzumují byliny, zatímco zelenina bývá hlavní složkou jídelníčku spíše v zimě.
Vaječné polévky s cibulí a křenem pomáhají obnovovat zdraví.
Kysané zelí je lékem na mnoho neduhů – ovšem pouze domácí.
Bylinné čaje se pijí při nachlazení nebo lehčí nemoci, nikoli jako běžný každodenní nápoj.
Děti se učí odolávat chladu. Ženy se oblékají tepleji, muži naopak méně – a tím si celý život pěstují odolnost.
Součástí zdravého života jsou i polo-hladovky.
Alespoň čtyřikrát do měsíce nejíst dvanáct hodin (počítá se i noc).
Zpěv je známkou zdravého organismu a plnohodnotného života.
Vtip, radost a projevy lásky každý den ukazují na dobrý charakter.

Závěrem

Život stojí za to žít správně.

Zdraví totiž nevzniká z módních trendů ani z doplňků.

Vzniká z přirozené stravy a z úcty k zákonům života.

Zbavte se lží a předsudků a život vám otevře netušené možnosti prožívání a pevného zdraví.

A na to si, přátelé, pojďme dát dobrou – zalévanou kávu.

Sámo Fujera

Text patří do série Příroda a člověk, která připomíná, že člověk je součástí přírody a jeho zdraví vzniká ze soužití s jejími zákony.