Jak potraviny formují lidské myšlení

Jídlo není jen zdrojem energie pro tělo. 

Každá potravina v sobě nese vlastnosti, které mohou postupně ovlivňovat lidskou psychiku, myšlení i charakter. 

To, co jíme každý den, může nenápadně formovat naše rozhodování, nálady i vztah k životu.

Když jde člověk na oběd, podle čeho se vlastně rozhoduje, co si vybere?

Někdo se řídí svou chutí.
Jiný sleduje obsah lehce stravitelných bílkovin nebo výživných látek.
Další vybírá jídlo podle toho, v jakém stavu má své trávení.

Možností rozhodování je mnoho. A zdá se, že na tom vlastně nezáleží.

Pokud by totiž jídlo bylo pouze prostředkem k nasycení a dodání energie, pak by skutečně bylo jedno, co si člověk zvolí.

Jenže jídlo není jen palivo pro tělo.

Každá potravina nám sice dodává energii ve formě cukrů, tuků a bílkovin, obsahuje také vitamíny, minerály a stopové prvky, ale to není všechno.

A už vůbec to není to nejpodstatnější.

Skryté vlastnosti potravin

Na člověka často nejvíce působí vlastnosti jednotlivých potravin a přidaných látek, zejména v průmyslově zpracovaných produktech.

Každá surovina má totiž kromě výživných látek také své specifické vlastnosti, které zůstávají zachovány i během přípravy jídla.

Jakmile takové jídlo sníme, přecházejí tyto vlastnosti postupně do psychické roviny člověka.

Neprojeví se okamžitě.
Děje se to pomalu – v průběhu měsíců a let.

Nenápadně se zapracovávají do charakteru člověka, aniž by si to uvědomoval.

Po čase má člověk pocit, že je stále stejný.
Pokud si všimne změn ve svém prožívání nebo náladách, často je připisuje svému okolí nebo životním okolnostem.

Koho by napadlo, že psychické problémy nebo změny v charakteru mohou souviset s jídlem, které konzumujeme každý den?

Proč se o tom nemluví

Možná vás napadne otázka:

"Pokud je to pravda, proč se o tom neučí ve školách a proč o tom téměř nikdo nemluví?"

Odpověď je jednoduchá.

Protože by se tím otřásly základy dvou obrovských odvětví.

Potravinářského průmyslu a farmaceutického průmyslu.

Velká část potravinářské produkce by totiž při bližším pohledu neobstála.
Mnoho průmyslově vyráběných potravin má totiž na lidské zdraví i psychiku destruktivní dopad.

A pokud by lidé jedli jinak, byli by také mnohem zdravější.

To by se samozřejmě odrazilo i na farmaceutickém průmyslu, jehož zisky jsou do značné míry založeny na léčbě nemocí, nikoli na prevenci zdraví.

Aby tento systém fungoval, musí se člověk nejprve stát nemocným.

A jednou z cest, jak toho dosáhnout, je právě dlouhodobý způsob stravování.

Nejprve se jídlem ovlivní myšlení a charakter člověka.

A když je mysl oslabená, je mnohem snazší člověka ovlivňovat a manipulovat.

Výzkumy a nezávislé výzkumy

Existují výzkumy.

A pak existují nezávislé výzkumy.

Mnoho výzkumů je zadáváno přímo výrobci nebo producenty potravin.
A ti si je také sami financují.

Není proto těžké pochopit, že výsledky takových výzkumů se často přizpůsobují záměru těch, kteří je platí.

Nezávislé výzkumy jsou jiné.

Jsou financovány ze sbírek, z univerzitních projektů nebo ze soukromých zdrojů.
Jejich cílem není obchod, ale hledání skutečnosti.

Pokud chce člověk porozumět souvislostem, měl by věnovat pozornost právě nezávislým zdrojům informací.

Potraviny s negativním psychickým dopadem

Mezi potraviny, které mohou mít destruktivní vliv na lidskou psychiku, patří například:

• Vepřové maso – může podporovat mentální otupělost a podílet se na degenerativních onemocněních nervového systému.

• Kuřecí maso – může zvyšovat agresivitu, výkyvy nálad a těkavost mysli.

• Průmyslové pečivo z rozmrazených polotovarů – může podporovat deprese a strach.

• Rostlinná másla a chemicky upravené oleje – mohou snižovat radost ze života a vytvářet pocity beznaděje.

• Průmyslově pěstované ovoce a chemicky ošetřené exotické plody – mohou narušovat kontakt s realitou a zhoršovat schopnost rozlišování.

• Uzeniny – mohou posilovat egoismus a oslabovat empatii.

• Průmyslově zpracované brambory a těstoviny – mohou podporovat nenasytnou touhu po uspokojení.

• Zmrzliny, nanuky (průmyslové) a průmyslové omáčky – mohou podporovat únik od reality a přijetí lži místo pravdy.

Co tedy dělat?

Možná vás při čtení napadne:

"Co mám tedy dělat?"

Především zůstaňte v klidu.

Není důvod k panice.

Když se pozorně rozhlédnete kolem sebe, zjistíte, že existuje mnoho lidí, jejichž psychika je vyrovnaná a zdravá.

Často jsou to lidé, kteří:

• pěstují skutečné potraviny bez průmyslových zásahů,

• chovají zvířata mimo velkochovy,

• a váží si přirozeného jídla.

Druhou skupinou jsou lidé, kteří takové potraviny vědomě vyhledávají a konzumují.

Takoví lidé bývají často:

• empatičtější,

• klidnější,

• a mají mnohem lepší zdraví než zbytek populace.

Potraviny s pozitivním psychickým dopadem

Mezi potraviny, které mohou mít příznivý vliv na lidskou psychiku, patří například:

• Hovězí maso, divočina, kachny, krůty a husy – posilují psychickou odolnost.

• Obiloviny – pomáhají člověku vracet se z iluzí do reality.

• Zelenina – podporuje samostatné myšlení.

• Semena a ořechy – posilují inteligenci, stabilizují psychiku a podporují správná rozhodnutí.

• Kravské máslo a za studena lisované oleje – podporují jasné myšlení a tvořivost.

• Ovoce od malopěstitelů – zlepšuje náladu a přináší radost ze života.

• Koření – udržuje mysl bystrou a svěží.

Naděje je vždy na dosah

Vidíte?

Není to tak beznadějné, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Každý má možnost volby.

Každý se může postupně změnit – stát se vědomějším, klidnějším a šťastnějším člověkem.

Stačí začít drobnými kroky.

Možná právě dnes.

A třeba úplně jednoduše.

Hrstí ořechů.

Co říkáte?

Ať jsme dnes alespoň o trochu lepší než včera.

Sámo Fujera

Text patří do série Reálná psychologie, která hledá skutečné souvislosti mezi člověkem, přírodou a životem a ukazuje cestu k přirozenému zdraví a dobrému charakteru.