Zdraví není náhoda ani výsledek samotné medicíny. 

Je projevem přirozených zákonů, podle nichž funguje každý živý systém. 

Tento článek vysvětluje, jak lidské tělo udržuje stabilitu, jak pracují jeho samo-opravné mechanismy a proč je přirozená výživa jedním ze základních pilířů zdraví.

Zdraví není náhoda ani výsledek samotné medicíny. Je projevem přirozených zákonů, podle nichž funguje každý živý systém. Tento článek vysvětluje, jak lidské tělo udržuje stabilitu, jak pracují jeho samo-opravné mechanismy a proč je přirozená výživa jedním ze základních pilířů zdraví.

Odpověď na tuto otázku by měl znát každý člověk.

Proč?

Protože bez zdraví je naše existence omezená. Život nelze naplnit ani skutečně prožívat, pokud jsme nemocní. Přesto většina lidí nemá ani ponětí o tom, jak funguje zdraví. Tuto otázku přenechávají lékařům.

Ovšem ani lékaři na ni neznají skutečnou odpověď.

Dokáží popsat účinky léků, které předepisují – často podle informací dodávaných farmaceutickými firmami. Dokáží opakovat statistické hodnoty krevního obrazu a z nich hodnotit pravděpodobnost možných následků pro pacientův život.

To však není odpověď na otázku:
"Jak funguje zdraví?"

Lékaři tuto otázku přenechávají vědeckým odborníkům. Jenže odborníci jsou často natolik specializovaní, že nevidí člověka jako celek. Zabývají se pouze tou částí organismu, na kterou stačí jejich odbornost.

A přitom zdraví člověka je harmonická rezonance všech částí v jednom celku.

Harmonická rezonance předpokládá vzájemné propojení a vzájemné ladění všech částí organismu. To, co se však často děje prostřednictvím medicíny, je invazivní zasahování do jednotlivých částí těla bez zohlednění harmonie celku.

Jak je tedy možné, že i přes tyto zásahy dochází někdy ke zlepšení zdraví nebo dokonce k uzdravení?

Je to díky samo-opravným programům organismu.

Tyto programy jsou mimořádně silné a účinné. Bez nich by nikdy nedošlo k uzdravení těla pouze pomocí léků nebo injekcí.

Představa, že chemické látky samy o sobě léčí člověka, patří mezi největší iluze současné civilizace.

Chemické látky v těle často vytvářejí nerovnováhu. Organismus na tuto situaci reaguje zesílením vlastních ozdravných procesů. A právě tyto procesy vedou k uzdravení.

Je proto důležité tento proces pravdivě pochopit. Jen tak může člověk porozumět fungování vlastního organismu a převzít plnou zodpovědnost za své zdraví.

Zákony živých systémů

Nejkomplexnější pohled na lidské tělo a jeho zdraví nám ukazuje chemie.

Vše, co existuje v živé podobě, se nazývá systémem.

Bylina je živý systém. Stejně tak zvíře. A i člověk je živý systém.

A systém jako takový funguje podle stejných zákonitostí – zákonů živých systémů.

Pochopením těchto zákonů se můžeme přiblížit odpovědi na otázku:

"Jak funguje zdraví?"

Každý živý systém udržuje stabilitu daleko od rovnováhy.

Je proto nutné vysvětlit, co tento pojem znamená.

Vše, co existuje, prochází dynamickou proměnlivostí. Celý vesmír i vše, co v něm existuje – včetně člověka.

Tato dynamická proměnlivost narušuje stabilitu všech systémů:
galaxií, rostlin, zvířat i člověka.

Aby nedošlo ke zhroucení systému, musí uvnitř systému probíhat řízené změny, které vyrovnávají vlivy narušující stabilitu.

Dynamická proměnlivost přitom není něco negativního. Naopak je energetickým impulsem ke změně a novému přizpůsobení.

Odezvou systému je vytvoření vnitřní řízené nerovnováhy, která následně stabilitu systému obnovuje.

Tento proces můžeme v lidském těle pozorovat jako samo-opravný program organismu.

Jednoduše řečeno:

Jakmile se mění podmínky stability systému, vnitřní řízená nerovnováha je cestou k obnovení stability systému.

Přirozená a destruktivní nerovnováha

Přirozená dynamická proměnlivost zahrnuje například:

• změny počasí

• stárnutí

• pohyb a sport

• konzumaci jídla

• radost i smutek

Vše, co člověk během života prožívá, představuje dynamickou proměnlivost.

Organismus na tyto změny reaguje vnitřní řízenou nerovnováhou, aby si zachoval stabilitu.

Existuje však také nepřirozená proměnlivost, která vytváří destruktivní nerovnováhu.

Destruktivní nerovnováha vzniká tehdy, když na organismus působí nepřiměřené vlivy.

Ty mohou být:

Vnější

• nepřiměřený chlad vedoucí k promrznutí

• dlouhodobý extrémní hluk

• radiační záření

• dlouhodobé sezení bez pohybu

• vstřebávání chemických látek přes kůži

Vnitřní

• nedostatečný příjem živin

• přijímání chemických nebo cizorodých látek v potravě, pití nebo vzduchu

Tyto vlivy vytvářejí nerovnováhu vedoucí k oslabení systému.

Organismus však reaguje proti-nerovnováhou, aby stabilitu obnovil.

Jak tělo reaguje na narušení

Když je organismus zatížen nepřiměřenými vlivy, může reagovat dvěma způsoby.

1. Ochlazení a oprava

Organismus využije vlastní zásoby látek k ochlazení postiženého místa nebo celku. Z těchto látek následně znovu sestavuje poškozené části.

2. Spálení problému

Organismus vytvoří extrémní teplo, které problém ohraničí a "spálí". Poté se vrací k prvnímu procesu a z vlastních látek znovu obnovuje poškozené části.

V obou případech platí jeden princip:

Organismus vždy využívá vlastní zásoby látek k nastolení nové stability.

Přesně tak funguje zdraví.

Odkud tělo bere stavební látky

Tělo používá k obnově tkání:

• makroživiny

• mikroživiny

• vitamíny

• vlákninu

• a tisíce dalších látek přirozeně obsažených v přírodních potravinách.

Tyto látky mohou být přijímány:

• v původním stavu

• nebo v tepelně upravené podobě.

Pokud však narušíme jejich přirozené poměry – například rafinací nebo selektivním výběrem jen některých složek – přestávají plnit svou ozdravnou funkci.

Tím se dostáváme k druhé otázce:

"Kde se tyto látky v těle berou?"

V lidském těle existuje pouze omezené množství těchto látek. Proto je nutné je denně doplňovat potravou a nápoji.

Každý technologický zásah do potravin však může narušit přirozené poměry živin.

Rafinované potraviny, jednostranná strava nebo umělé doplňky mohou postupně oslabovat samo-opravné programy organismu.

Jak se buduje zdraví

Zdraví člověka se opírá především o přirozené přírodní potraviny (z větší části tepelně upravených).

Když má organismus stabilní přísun všech potřebných látek, může budovat pevné zdraví.

Každá nerovnováha, která by mu mohla uškodit, se pak stává pouze impulsem k vytvoření nové a silnější stability.

Ke zdraví se nelze dopracovat zkratkou.

Nelze ho získat ani přenesením odpovědnosti na medicínu, ani pomocí "zázračných" potravinových doplňků.

Zdraví se buduje postupně:

• přirozeným jídlem

• vhodnými nápoji

• dobrým myšlením

• pocitem sounáležitosti

• a schopností odpouštět.

Jak říkával můj děda:

"Kdo má lehkou duši,

k naslouchání uši,

na talíři měkkou pšenku,

z nemoci je hnedle venku…"

Díky, dědo...

Sámo Fujera

Text patří do série článků Jaká je skutečnost, která přibližuje ověřené vědecké poznatky a jejich skutečný dopad na každodenní život a ukazuje širší souvislosti, které často zůstávají opomíjeny.