Věda je postavena na poznání, které má být ověřené a pravdivé. 

Přesto se v moderní společnosti někdy stává, že vědomosti přestávají být prostředkem poznání a proměňují se v ideologii. 

Tento článek se zamýšlí nad tím, jaký je skutečný vztah mezi vědou, pravdou a životem člověka.

Vědomosti bez ideologie?

Vědomosti jsou dané. Mnohokrát ověřené. Vědomosti přece nemohou obsahovat ideologii.

Takto rychle bychom mohli celou otázku uzavřít. Na první pohled se totiž zdá nesmyslná.

Věda, která vědomosti vytváří, přece není hračka. Vše zkoumá opakovanými pokusy a ověřuje pravdivost poznaného. Teorie musí být prověřeny, neplatné vyloučeny. A to jediné, co obstojí v opakovaném zkoumání, se zapisuje jako vědomost – skutečnost – pravda.

Na první pohled je to dokonalý systém.

Tak jaká ideologie?

Jen skutečnost.

Tak jsme se to všichni naučili. Věříme vědomostem získaným a formovaným vědou.

Jsme naučeni, že neexistuje vyšší autorita než věda.

• Myslíme podle vědy.

• Rozhodujeme se podle vědy.

• Žijeme podle vědy.

Dokonce i jíme podle vědy.

Věda dnes pronikla téměř do všech oblastí života.

• ovlivňuje výběr partnerů

• sleduje vývoj dítěte v prenatálním období

• doporučuje potravinové doplňky

• řídí spánek pomocí algoritmů

• měří fyzickou kondici

Věda se stala součástí našeho každodenního života.

A mnohdy si ani neuvědomujeme, jak silně podle ní žijeme.

Když se věda stane náboženstvím

Postupně se stalo něco zvláštního.

Věda se proměnila v nový druh náboženství.

• Co věda přinese, je automaticky považováno za dobré.

• Co věda zavrhne, zavrhujeme i my.

• Jakou cestou se věda vydá, o její správnosti nepochybujeme.

Možná žádné náboženství světa nemělo tolik věřících jako moderní věda.

A protože moderní věda stojí převážně na materialistickém pohledu na svět, vzniklo zvláštní náboženství.

Ateistické náboženství.

Bůh byl nahrazen vědcem.

• Jedině vědec správně zkoumá.

• Jedině vědec vyvozuje správné závěry.

• Jedině vědec má pravdu.

Co řekne vědec, je svaté.

Vědec je člověk

A přitom jsme zapomněli na jednoduchou skutečnost.

Vědec je člověk.

Stejně jako vy.
Stejně jako já.

Má svou výchovu, své zkušenosti, své předsudky. Má touhy, ambice i strachy.

Je ovlivňován prostředím a lidmi kolem sebe.

Není dokonalý.

Je to člověk.

Ne Bůh.

Pokud se na vědu dokážeme podívat nezávisle, začneme vidět rozpory nejen mezi vědci, ale i v samotných vědomostech.

Paradox vědy

Existuje jeden zvláštní paradox.

Vědec může prožívat lásku.

Cítí ji, věří v její existenci a ví, že je skutečná.

A přesto podle přísných kritérií materialistické vědy láska vlastně neexistuje.

Neexistuje totiž vědecký důkaz, který by její existenci prokázal.

A přesto ji prožívá celý svět.

Materialista i věřící.

Ideologie vědomostí

V moderním světě se tak objevuje něco, co bychom mohli nazvat ideologií vědomostí.

Ideologie vznikají tam, kde se určitý způsob myšlení prohlásí za jediný správný.

Ateismus si postupně přivlastnil vědu jako nástroj k ovlivňování společnosti.

Člověk se tak může snadno stát i otrokem vědomostí, které přestaly být prostředkem poznání a proměnily se v dogma.

A každý otrok má jednou potřebu se osvobodit.

Jak se osvobodit

Jak tedy vystoupit z ideologie vědomostí?

Možná překvapivě jednoduše.

Začněte láskou.

Láska existuje. Prožíváme ji. A přesto ji vědecky dokázat nedokážeme.

Je to univerzální síla života.

Milujte přírodu.

Ne falešně. Skutečně.

Když někoho opravdu milujeme, přizpůsobujeme se mu.

Příroda vytváří pro člověka to nejlepší.

Přizpůsobte se jí.

Jezte přirozené potraviny.
Ne umělé a chemické.

Ukažte přírodě, že ji skutečně milujete – a ona vám skrze přirozený způsob života přinese zdraví.

Žít život

Věda dodnes nedokázala jednotně definovat život.

Žijeme ho. Prožíváme ho. A přesto přesně nevíme, co to je.

Možná proto je někdy dobré na chvíli zapomenout na všechny teorie a prostě žít.

Teď.

A naplno.

Pohlaďte své milované.
Obejměte je.
Řekněte jim, že je máte rádi.

A dělejte to každý den.

Pak vám bude jedno, jak věda definuje život.

Protože vy ho budete skutečně žít.

Závěr

Pravda se skrývá v životě každého z nás.

Nenajdete ji pouze pod sklíčkem mikroskopu ani v dalekém vesmíru.

V životě totiž nejde o to, co všechno víte.

Ale o to, kým se stanete.

Sámo Fujera

Text patří do série článků Jaká je skutečnost, která přibližuje ověřené vědecké poznatky a jejich skutečný dopad na každodenní život a ukazuje širší souvislosti, které často zůstávají opomíjeny.