Proč je tráva zelená?

Někdy existuje více odpovědí na stejnou otázku.

Jedna je správná pro rozum. Druhá pro srdce.

Existují různé otázky. Některé jsou jednoduché a jiné komplikované a složité. A i když by člověk řekl, že na jednoduché otázky se odpovídá snadněji a na ty složitější zdlouhavěji a méně konkrétně, není to vždy úplně pravda.

Kupříkladu dítě a jeho nejčastější otázka: "Proč?"

Je tak prostá a jednoduchá. Vyjadřuje zvídavost, hledání, touhu po pochopení a odhalování tajemství.

Proč je tráva zelená?

Protože si tráva vytváří zelené barvivo. Nerozumíš tomu? Nevadí, to se naučíš ve škole…

Taková odpověď je běžná.

Ale zkusme to jinak.

Proč je tráva zelená?

Protože zelená znamená lásku toho, kdo přírodu stvořil, a také lásku těch, kteří se o přírodu starají – dobrých lidí.
Proto když běháš po trávě, běháš v lásce.
Když v trávě upadneš, padáš do lásky.

Je všude kolem tebe.
Nikdy nejsi sám, mé dítě.
Láska tě provází celý život.

Jakou odpověď byste chtěli jako děti slyšet?
S jakou odpovědí byste chtěli vyrůstat?
Jaká odpověď je skutečně naplňující?

Pokud jste k sobě upřímní, první odpověď je rozumná. A i když s ní souhlasíte, zůstává v ní jakési prázdno.

Druhá odpověď je naplňující, krásná a srdečná. Něco ve vás cítí, že by to tak mohlo být.
Jenže pak se objeví pochybovačný rozum. Ironicky tuto odpověď zesměšní a označí ji za pohádku.

Proč…?

Proč musí vítězit rozum, který do života vnáší prázdnotu a zotročuje srdce, které dokáže život naplnit?

Proč…?

Proč si vytváříme svět rozumu, když při všech těch "správných" odpovědích necítíme radost, lásku a štěstí?

Proč…?

Když o tom člověk začne skutečně přemýšlet, uvědomí si, jak zvláštní je to chování. Naučili jsme se lpět na rozumu, který přináší jen krátkodobé uspokojení – a učíme to i své děti.

Přitom sami často trpíme. Jen jsme si už zvykli říkat:
takový je život a takový je svět.

Nebo ne?

Proč naše myšlení vychází jen z rozumu, když všichni máme zkušenost myšlení srdcem, které je naplňující?

Proč se rozhodujeme především rozumem, když máme zkušenost rozhodování srdcem, které je mnohem silnější a přináší nepopsatelné štěstí?

Proč se díváme kolem sebe rozumem, když pohled srdcem dokáže zbavit napětí, bolesti a přinést úlevu i odpuštění?

Možná jsme jen zapomněli, že rozum souvisí především s učením a tříděním informací.
Srdce je však nejen uprostřed naší hrudi – je také středem našeho života.

Nikdo z nás nežije díky rozumu.
Žijeme díky srdci.

Rozum se pouze veze na křídlech života, který ze srdce pochází.

Zjednodušeně řečeno – bez rozumu se žít dá, i když se o takového člověka musí starat někdo, kdo má srdce.

Bez srdce však není život.
A rozum bez života je jen iluzorním bodem uprostřed ničeho.

Otázka "proč?" je možná tou nejsložitější otázkou na světě.

Odpověď srdcem může otevřít dveře do světa, který je naplněný láskou a radostí.

Odpověď pouze rozumem tyto dveře často zavře. Zůstane jen chytrost – studená, ostrá, někdy dominující, ale prázdná.

Možná proto se lidstvu stále rodí děti.

Jako naděje, že jednou uslyší odpovědi, které z nich neudělají jen chytré a úspěšné lidi, ale především dobré lidi s otevřeným srdcem.

A tak…

Už víte, proč je tráva zelená?...

Sámo Fujera

Pokud vás toto zamyšlení oslovilo, můžete si přečíst i další texty v sekci Zamyšlení.

Další zamyšlení:

→ Člověk, planeta a květina
→ Přirozené cykly, chléb a láska
→ Kdo ví