Košík
0
0,00 Kč
Nepozorný člověk a dobré zprávy
Svět se může zdát plný špatných zpráv.
Možná je to ale jen otázka toho, kam se díváme.
Krátké zamyšlení o pozornosti, informacích
a dobrých zprávách kolem nás.
.
Nepozorný člověk je dnes vtažen do víru informací a zpráv, které přinášejí neklid a obavy – jak z přítomnosti, tak z budoucnosti. Ať se podívá jakýmkoli směrem kolem sebe, vidí buď samotnou destrukci, nastupující destrukci, nebo přinejmenším vše, co je špatně a postupně k destrukci směřuje.
Nepozornému člověku se může zdát, jako by v nějakém nedefinovatelném čase kdosi neznámý vytvořil ve světě chaos a vše nastavil tak, aby dnešní generace nesla na svých bedrech zátěž, jakou nikdo před ní ještě nenesl.
Nadměrný stres tančí ruku v ruce s vysokým krevním tlakem a hraje jim k tomu rozdováděný cholesterol. Nemoci stojí v řadě a těší se na svůj tanec na parketu lidského těla, které může jen bezmocně přihlížet a snažit se zachránit, co se dá, zběsilými návštěvami preventivních prohlídek a vyšetření. Ty sice na chvíli uklidní, ale samy o sobě nic zásadního neřeší.
Zmatek v duši i životě nepozorného člověka je veliký a nekončící. Ve svém strachu – o kterém ani neví – na povel nakupuje, na povel miluje i nenávidí, na povel myslí a rozhoduje se.
Ale zastavme se na chvíli…
I když je nepozorných lidí na světě opravdu mnoho, nemusí to nutně znamenat, že mají pravdu a že svět i život jsou takové, jak je vidí. Co když se vše takto jeví pouze jejich nepozorností?
Když se skutečně zamyslíme, zjistíme, že naše rozhodování i naše vidění světa závisí na informacích, které k nám přicházejí. Nemusíme je hledat. Jsou tu, všude kolem nás, a čekají jen na to, až si jich všimneme.
Ve skutečnosti tedy informace nehledáme. Jen si mezi nimi vybíráme a říkáme tomu hledání.
Jsme podobní bláznu, který v hromadě kostek před sebou hledá kuličky. Ty jsou přitom roztroušené všude kolem – jen ne v té hromadě kostek. A proč by blázen hledal kolem sebe, když ho postavili k hromadě kostek a řekli mu: "Hledej."
A tak přebíráme informace a zprávy stále z jedné a té samé hromady a jen těžko v nich můžeme nalézt něco, co by nás povzbudilo a přineslo do života alespoň kapku naděje.
Zkusme se na chvíli rozhlédnout kolem sebe a uvědomit si to, co v této hromadě informací a zpráv vůbec není – a přesto to vyjadřuje skutečnost a to, co se opravdu děje.
A tím jsou dobré zprávy.
Začněme daleko od země – u Slunce.
Astronomové v sedmdesátých letech minulého století zaznamenali mírný posun ve frekvenčním poli Slunce. Tento posun se během desetiletí ustálil a dnes je konstantní.
Co je na tom pro nás dobrou zprávou?
Frekvenční pole Slunce ovlivňuje vše živé na naší planetě – rostliny, zvířata i lidi. Imunitní systém celé planety i všeho živého na jejím povrchu zesiluje. Jsme mnohem odolnější než před padesáti lety.
A to je teprve začátek.
Podle prognóz vědecké medicíny ze sedmdesátých let se civilizační imunitní systém lidstva měl dostat do sestupné fáze a kolem roku 2000 se to mělo projevit nejen zastavením populačního růstu, ale i vyšší úmrtností na nové, dosud neznámé choroby.
Nestalo se tak.
Navzdory mnoha obavám i různým pokusům o depopulaci imunitní systém lidstva vydržel. Pouze se dočasně zrychlil nástup nemocí, které tu byly vždy.
Jsme silnější a odolnější. A kdo chodí často na slunce a nemaže se nesmyslnými krémy s UV filtrem, podporuje i samoopravné procesy svého těla.
Ale dobré zprávy tím nekončí.
Naopak.
Změna frekvenčního pole Slunce způsobila v přírodě samotné pozoruhodné změny. Vše zrychlilo svůj růst – od bylin, zeleniny a obilí až po keře a stromy. Zesílila imunita přírody.
A zesílená imunita přináší další efekty.
V přirozených potravinách je více živin než dříve. Kdo konzumuje přirozené přírodní potraviny, je odolnější a zdravější.
Lidí, kteří takové potraviny vyhledávají, přibývá. I proto velké obchodní řetězce začaly vytvářet sekce se zdravou výživou.
Jako celek se lidstvo pozvedá – zdravotně i psychicky.
Lidé, kteří hledají alternativní způsoby života, stravování a léčby, přibývají téměř geometrickou řadou.
Příroda, tak jak zesiluje, také výrazně regeneruje. Tam, kde vědci ještě nedávno vyhlašovali na staletí mrtvé zóny silně kontaminované chemickým odpadem, dnes znovu bují rostlinný i živočišný život bez deformací a jiných následků.
Samočisticí síly přírody jsou nezastavitelné.
Když se z nepozorného člověka stane člověk pozorný a skutečně hledající, postupně se z něj stává optimista. A to i kdyby nechtěl.
Dobrých zpráv je totiž všude rozseto mnoho.
Jen nesmíme hledět stále na stejné místo.
Hromada zapáchajících zpráv bude existovat vždy.
Ale kdo
by se v ní chtěl neustále přehrabovat, když kolem je tolik barev
a vůní.
Sámo Fujera
Pokud vás toto zamyšlení oslovilo, můžete si přečíst i další texty v sekci Zamyšlení.
Další zamyšlení: