Minulost, současnost a budoucnost lidstva

Člověk často přemýšlí o minulosti a bojí se budoucnosti.
Možná je však budoucnost lidstva blíž, než si myslíme 
– v obyčejných vztazích mezi lidmi.

Na začátku chci čtenáře ujistit, že nebudu analyzovat lidstvo z pohledu historického, psychologického ani politického. Dokonce ani náboženského.

Takových analýz je dnes všude plno. Jsou často velmi zajímavé, ale nakonec mnoho nepřinášejí. Pokud je člověk alespoň trochu pozorný, vidí, že především rozdělují lidi na názorové tábory, které jdou nakonec proti sobě.

Naše úvaha bude čistě filozofická.

Minulost

Minulost lidstva se vyznačovala silným místním rozvojem a velkou mírou nezávislosti.

Velké celky – císařství nebo království – byly udržovány především silou a diktátem, aby se nerozpadly. Jednotlivé části území si však i pod tímto tlakem žily svůj vlastní život.

Udržovaly si jazyk, zvyky i rituály. Právě díky tomu byla ochota být součástí něčeho většího, co si obyčejný člověk často ani neuměl představit.

Většina lidí žila v přirozených rolích – jako otec, matka, muž, žena nebo dítě. Součástí těchto rolí byla práce, které se věnovali.

Jen občas se objevovali jedinci, kteří se ztotožňovali s mocí a diktátem. Neměli dobré vztahy ani dobrý život, a jejich ctižádost je vedla k pokřivenému pohledu na svět i na sebe samé.

Stali se nástrojem mocných a zapomněli na přirozené role, které přináší život.

Za svou službu získali pouze dvě pomíjivé odměny:
přízeň vládců a peníze.

Ztratili však to nejdůležitější – pocit sounáležitosti, vztahy a porozumění.

Protože takových lidí bylo málo, většina lidstva žila spokojeněji.

Současnost

Dnes vidíme výraznou změnu.

Místní rozvoj slábne a často vykazuje destrukční prvky. Lidé mají méně možností a menší nezávislost.

Zároveň se vytrácejí přirozené role mezi lidmi – rodič, dítě, muž, žena.

Na jejich místo nastupují jiné identity:
kariéra, politická příslušnost, sportovní kluby nebo ideologické směry.

Člověk se ztotožňuje s různými nálepkami – eko, bio, vegi, klima – a začíná bojovat za své přesvědčení.

Slovo usilovat (tedy tvořit) bylo nahrazeno slovem bojovat.

A boj znamená ničit nebo odstraňovat.

Mnozí lidé tak nevědomky přijali roli válečníků – ničitelů.

Je přitom jedno, zda se ohánějí zbraní, vlajkou nebo tofu párkem.

Dříve či později při tom někomu ublíží.

Člověk zapomněl, že je člověkem, a stal se nástrojem ideologie.

Přestal být mužem, ženou, rodičem nebo dítětem a stal se stínem sebe sama – bojovníkem za přesvědčení, který odkládá skutečné vztahy.

A žádné materiální bohatství ani silnější zážitky tento pocit nenaplněnosti neodstraní.

Budoucnost

Jaká budoucnost čeká lidstvo?

Na první pohled se může zdát, že je lidstvo nepoučitelné.

Filozof však počítá s evolucí.

Ne s iluzorní technologickou evolucí ani s evolucí chápanou pouze biologicky, ale s evolucí ducha, která je skutečným motorem lidství.

Lidé, kteří strádají materiálně nebo duševně, začínají hledat to, co ztratili.

Hledají sami sebe.

Hledají skutečnou sounáležitost s ostatními lidmi a opravdové vztahy – mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi, přáteli a sousedy.

Lidé touží po lásce, porozumění a životě v klidu.

Touží po radostných setkáních, úsměvech a obyčejných rozhovorech.

Touží po přijetí takových, jací jsou.

Po odpuštění a vzájemném vycházení vstříc.

Vy i já… a je nás na světě většina.

Malý krok každého člověka

Možná to tak na první pohled nevypadá.

Člověk však musí přestat sledovat manipulativní obrazy světa a být ochoten vyjít ven mezi lidi.

A venku?

Rozhlédněte se kolem sebe.

Usmějte se na cizího člověka a prohoďte pár slov.

Pěstujte pocit sounáležitosti.

Lidé jsou muži, ženy, rodiče, děti, sousedé, přátelé i bratři a sestry.

Když s nimi takto začnete mluvit, ucítíte budoucnost lidstva.

Pohodu.

Přátelství.

A klid.

V té chvíli si možná uvědomíte, že jste právě přispěli k evoluci lidstva – k budoucnosti, která jednou přijde.

Budoucnosti, do níž se jednou znovu narodíme.

Proto na nic nečekejme.

Konejme.

Pak si můžeme říci slovy prvních křesťanů:

"Bůh s námi – kdo proti nám?"

A srdce člověka se naplní hlubokým tichem.

Sámo Fujera

Další zamyšlení naleznete v sekci Články.