Kde skrývá se Pravda
Zamyšlení nad tím, kde vlastně hledat pravdu ve světě plném názorů, ideologií a systémů.
Je pravda skutečně v rukou těch, kteří o ní nejvíce mluví,
nebo je ukryta mnohem blíže – v samotném životě a v člověku?
Lidé,
kteří zastupují systém, ve kterém žijeme, se obyčejnému
člověku jeví jako pravdou posedlí.
Jen oni mají pravdu. Jen
oni dělají věci správně. Jen oni vědí, co máme dělat. Jen
oni vědí, co potřebujeme a co bychom měli chtít. Jen oni vědí,
co je život. Jen oni mají jasno v tom, kdo je dobrý a kdo špatný.
S kým se přátelit a s kým ne. Jen oni dokáží posoudit, zda
jsme přínosem pro společnost, nebo nejsme.
Oni vytvářejí naše názory.
Ne my.
Oni.
Na jedné straně jsou přitom úplně stejní jako my. Obyčejní lidé se svými přednostmi i nedostatky. A stejně jako my si uvědomují svou nedokonalost. Zde však podobnost s námi končí.
My se snažíme naplnit život láskou mezi lidmi, spoluprací, ochotou naslouchat a odpouštět. Učíme se radovat ze života a vztahů, které budujeme. Učíme se dívat na svět nejen ze svého pohledu, ale i z pohledu našich blízkých. Žijeme tak, aby i ti kolem nás mohli žít a abychom jim mohli říkat sousedé – ať už je to v rámci ulice nebo státních hranic.
Nemáme příliš velké ambice, protože už víme, že člověku ubírají klid a pohodu, ničí vztahy a pokřivují charakter.
Na druhé straně oni jsou úplně jiní. Stále jsou to lidé, ale s hodnotami vzdálenými běžnému životu.
Upřednostňují kariéru. Co to znamená?

Dokážou obětovat lásku. Vytvářejí pouze výhodné vztahy, aby vše vypadalo dobře a normálně. Dokážou obětovat přátelství a vytvořit kolem sebe skupinu lidí, kteří jsou pro jejich kariéru důležití. Využít je, dokud to jde, a pak je vyměnit za další.
Klid a pohoda jsou jim nepřítelem, protože oni musí stále kupředu – za každou cenu. Postupně své zájmy zaměňují za zájmy všech a začínají se prosazovat jako spasitelé, kteří mají patent na jedinou pravdu.
Kdo má jiný názor, je nepřítel.
Jsme my a oni v rozporu?
Jsme zjevní nepřátelé?
Nejsme.
Oni vědí, že my se bez nich dokážeme bez problémů obejít. Nepotřebujeme je k životu. Stejně tak oni vědí, že bez nás se neobejdou. Oni jsou závislí na nás a po generace se snaží namluvit nám, že je to naopak.
Dělají vše pro to, aby vznikla závislost obyčejného člověka na systému, který oni představují.
Pojďme se spolu podívat na to, jak to – nezávisle na člověku – vidí život.
Dualita je podstatou světa, který obýváme, i vesmíru, ve kterém je náš svět umístěn. A tak i mezi lidmi nakonec pozorujeme dualitu.
Muž – žena.
Šťastní – nešťastní lidé.
A
také my a oni.
Je to vlastně přirozenost života, který nás nabádá k aktivitě a k výběru mezi dvěma protikladnými silami, abychom nasbírali zkušenosti a vyformovali svůj charakter do nejlepší možné podoby – podle své svobodné vůle.
Smysl tohoto našeho žití a rozhodování by neměl význam, pokud bychom žili v domněnce, že existuje jen jeden život.
Tak to – díky zákonu zachování energie – život zařídil tak, abychom se tu rodili opakovaně, střídali tyto role a zkušenosti a z prožívání různých životů měnili svůj charakter směrem k lásce a přátelství, nehledě na postavení ve společnosti.
Podlehneme nenávisti, zlobě a jednomu "správnému"
názoru?
Vyformujeme se ve fanatiky jedné ideologie?
Odhodíme
své lidství, protože se nám nechce přemýšlet sami za sebe?
Ve své lenosti přestaneme hledat pravdu a spokojíme se s tím, co nám je všeobecně vnucováno?
Kde skrývá se Pravda?
Vítr, ten dech života, ji zavál do všech koutů světa. Je stejně patrná uprostřed pouště jako ve středu města. Je uchována ve starověkých knihách i v chrámech kostelů. Zjevuje se mezi hvězdami i mezi blikajícími světly diskoték.
Je v každé travině i v každém člověku.
Pravda existuje. Stálá, trvalá, věčná a neměnná. Není součástí názorů člověka. Nelze ji ohnout ani vměstnat do žádného zákoníku, politického systému ani světonázoru lidského.
Pravda je útočištěm hledajících, skrytá za mlhou emocí, pocitů, myšlenek a názorů. Útočištěm pro každého bez výjimky, kdo se prodere touto mlhou a nepoleví, dokud ho Pravda nepohltí.
Pak se vrátí zpět – obyčejný člověk, jehož srdce tluče Pravdou – a svět bude o mnoho krásnější.
Protože nakonec jsme jen my všichni…
a oni jsou jen velká
iluze našich bezvýznamných názorů.