Košík
0
0,00 Kč
Blahobyt
Člověk je dnes přesvědčován, že žije v blahobytu.
Možná je však skutečný blahobyt jinde, než ho většina lidí hledá.
Člověk
v dnešní době žije v blahobytu.
Nebo je o tom alespoň
přesvědčován od rána do večera.
Vezměme si například oblečení a boty.
Takový výběr všeho možného na sebe snad nikdy v minulosti
nebyl.
Ve většině případů jde o levný sortiment, takže
si ho může dovolit téměř každý.
Jenže kvalita je často tak špatná a střihy tak fádní, že je nutné stále dokupovat nové oblečení a nové boty.
Není to jen o módě, kterou nám vnutili celebrity myšlenkou, že nosit delší dobu totéž je nedůstojné moderního člověka. Je třeba vynikat a překvapovat.
To však není hlavní důvod.
Pravý důvod je prostý – levné oblečení a boty nevydrží.
Po
několika vypráních nebo použitích už nevypadají dobře.
A tak si člověk musí koupit nové.
Jinak začne vedle ostatních v nových modelech působit lacině.
Blahobyt tvořený levným a podřadným zbožím s krátkou životností – ať už jde o oblečení, boty, pračky, mixéry nebo mobilní telefony – není skutečným blahobytem.
A co značkové věci?
Kolik lidí si je může dovolit?
Jen malá menšina.
Známka blahobytu tedy existuje pouze pro omezenou skupinu lidí.
Dalším příkladem jsou potraviny.
Během posledních desetiletí vznikla v našich zemích obchodní centra a řetězce nadnárodních firem, kde lze na jednom místě koupit potraviny z celého světa.
Kdysi něco nevídaného.
Dnes běžná věc.
Copak to není známka blahobytu?
Exotické ovoce desítek druhů si může člověk dopřát kdykoliv během roku. Aby však bylo stále dostupné, musí být patřičně ošetřeno – často chemickými látkami, které postupně poškozují lidské zdraví.
Takové ovoce pak svou dostupností vytváří iluzi blahobytu, zatímco nám zároveň bere to nejcennější – zdraví.
A ostatní potraviny?
Maso tu bylo vždy – jen dnes má varianty argentinské, irské
nebo španělské.
Těstoviny a brambory tu byly také – jen
přibyly varianty italské, francouzské či egyptské.
Stejné je to s mléčnými výrobky, uzeninami, džusy, limonádami i alkoholem.
Většina těchto výrobků je lákavá na pohled, ale často
podřadná kvalitou.
Vytváří iluzi blahobytu a přitom
člověku skrytě ubližuje.
A aby byla iluze dokonalá, objevily se všudypřítomné slevy.
Copak to není blahobyt, když si můžeme koupit téměř cokoli a ještě levněji?
Iluze se však rozplyne ve chvíli, kdy člověk pochopí, že skutečné slevy téměř neexistují.
Zboží se nakoupí velmi levně a prodává se za vysokou
cenu.
Jakmile prodej klesne, cena se sníží na úroveň
běžného zisku – a označí se jako akce.
Kupující má pocit výhodné koupě a začne nakupovat.
Jediný, kdo vydělává, je obchodník.
A tak bychom mohli pokračovat dál – u elektroniky, aut, energií nebo pohonných hmot.
To, co se tváří jako známka blahobytu, je často jen pečlivě vytvořená iluze.
Prohlédne ji pouze ten, kdo se o to opravdu zajímá.
Znamená to tedy, že blahobyt neexistuje?
Existuje.
Jen tam, kde ho většina lidí nehledá.
Skutečný blahobyt je všude kolem nás.
Člověk však není naučen si ho uvědomovat.
Je ve slunečním světle, které dává každému zdraví zdarma.
Je ve studánkách a pramenech, které přinášejí čistou vodu pro tělo i duši.
Je v přírodních materiálech s dlouhou životností, které jsou dnes vytlačovány na okraj zájmu.
Je v potravinách, které přirozeně rostou v našich krajích a nejsou zatíženy chemickými úpravami.
Je v bylinách, které rostou zdarma kolem nás a nesou sílu zdraví.
A také ve vztazích mezi lidmi.
Sounáležitost a láska k bližnímu tvoří život skutečně bohatý – život, který nás drží nad vodou, když přichází bolest a trápení.
Navzdory všem snahám nahradit skutečný blahobyt prázdným pozlátkem bude blahobyt existovat stále.
Dokud bude na světě alespoň jeden člověk, který si ho uvědomuje a čerpá z něj.
A co když už tu nebude ani ten jeden?
Zmizí blahobyt navždy?
Nebojte se.
Skutečný blahobyt je součástí existence tohoto světa.
Ať už na něj člověk myslí, nebo na něj zapomněl.
Dříve či později si na něj někdo opět vzpomene.