Uctívání

Uctívání, ona velká pokora před něčím, co člověka přesahuje, před čím pokleká a krotí svou mysl, své vášně a touhy, před čím odkládá nenávist a zlobu, toto uctívání skončilo se středověkem. Tak jsme se to učili ve škole.

S novým věkem – industriálním, věkem technického pokroku, se člověk osvobodil od otroctví uctívání, shodil okovy víry v předky i bohy, a začal skutečný život bez předsudků.

Nebo ne?

Jaká je skutečnost?

Předpokládejme, že mozek vytváří vědomí člověka. Toto je momentálně platný "vědecký" názor. Člověk zkušeností, pozorováním a dnes i "vědeckým" výzkumem, postupně získává jasnější obraz světa, skutečnosti i sebe sama. Osvobození od domněnek, starých představ našich předků a vymyšlených bohů, je logickým vyústěním snahy o poznání. Generaci za generací jsme přeci chytřejší, víme více a co platilo dříve, dnes už neplatí. Tak je v současnosti člověk vrcholným exemplářem sebe sama.

Lidstvo se zbavilo mýtů, pověr, starých představ, rytmického života a uctívání předků a bohů. Dobré lidové rady, starší deseti let, zavrhujeme jako hlouposti a opovržlivě se odvracíme stranou, hledíce kupředu. Nasloucháme jen tomu, co je nové. Neboť jen nové je správné. Co na to říct?

Teď použijeme rozlišování reálné psychologie, k odhalení skutečnosti.

Opravdu zmizelo uctívání ze života lidí?

Dnes už sice u poloviny lidstva můžeme vidět opovržení jak předky, tak bohy, ale druhá polovina lidstva je stále uctívá. "Pokrokový" člověk namítne, že tato druhá polovina uctívačů jsou primitivnější národy a kmeny, ke kterým moderní civilizace ještě nedošla. A je to jen otázka času, než další generace pochopí, jak to je.

Tito "pokrokoví" lidé se však nedívají do svých vlastních národů. Více než třetina lidí vyspělých zemí se hlásí k víře v Boha. Další třetina věří v něco, co je přesahuje a je nemateriálního původu. A v poslední třetině, zhruba polovina, věří v předky, kteří – minimálně v něčem, byli moudřejší než my dnes.

A zbylé ateistické "pokrokové" jádro, není ve skutečnosti v uctívání pozadu. Člověk moderní začal uctívat sebe sama. Sám sebe prohlásil za nejmoudřejšího ze všech generací na základě technologií – pomocných prostředků člověka.

Kdo nemá mobil, je primitiv. Kdo není na sociálních sítích, neexistuje. Ale to není vše.

Uctívání změnilo formu a s plnou silou se propojilo s ateistickým způsobem života.

V pubertě se objevují uctívaní bohové hudebního, filmového a módního průmyslu.

V dospělosti se objevují bohové politiky, kterým člověk věří, že mu změní život. Stejně tak bohové medicíny, kteří nemocné vždy vytrhnou ze spárů smrti, a zázračně uzdraví.

Uctívání nejen přežilo, ale našlo si nové bohy.

Jako bychom to měli zakódované ve struktuře mozku a mysl tuto strukturu nedokázala překonat.

Jenže ve struktuře mozku žádné uctívání neexistuje. Z toho plyne jediný možný závěr. Mozek není původcem mysli.

Chcete vědět víc?

ZAREGISTRUJTE SE A BUDETE MÍT PŘÍSTUP K CELÉMU ČLÁNKU

A K OSTATNÍMU ZAMČENÉMU OBSAHU