Deset otázek a odpovědí 1.

04.12.2023

1. Otázka:

Proč by mě měla zajímat duchovní stránka života? Do teď jsem o tom ani nevěděla a nechybělo mi to.

Odpověď:

To je v pořádku. Člověk nikdy nehledá to, co mu nechybí. Hledání duchovního přesahu je otevřeno všem, kteří prožívají tělesné a psychické trápení. Také těm, kteří mají nutkavý pocit, že materiální svět nemůže být to jediné k prožívání. Ale dotýká se i těch, kteří buď sami okusili práh smrti a vrátili se, nebo jim někdo blízký umřel. Pak přichází otázky po smyslu života a jestli je smrt konec.

Žijte, jak nejlépe umíte. Držte se nejvyšších morálních principů, které vám jsou blízké. Takto, třeba nevědomky, budete kráčet po duchovní cestě a vůbec to tak nemusíte nazývat…

2. Otázka:

Četla jsem, že Bible je Boží písmo. Ale Bůh Bibli přeci nenapsal. Tak jak to je?

Odpověď:

Ano, máte pravdu. Bůh Bibli nenapsal, ale byl inspirací těm, co o něm psali. Zde je však nutné hlubší vysvětlení.

Bůh není osoba, i když se tak o něm píše, a člověk to tímto způsobem na první pohled vnímá.

Už tento výrok: "Bůh je ve všem a všude, i uprostřed vás" (myšleno v lidech), nám jasně naznačuje, že to nemůže být bytost. Žádná bytost nemůže být současně v miliardách bytostí a neztratit vnímání sebe jako bytosti. Odporuje to zdravému rozumu a my jsme byli vychováváni ne ve víře, ale v používání zdravého rozumu.

Musíme tedy smysl "Boha" vyložit tak, aby to zdravý rozum pochopil.

K tomu nám slouží kvantová fyzika, a jeden z mnoha výstižných příkladů.

Například atomová hmotnost prvků.

Kdyby se vesmír tvořil postupně náhodným formováním v Velkého třesku, vlastně by nikdy nemohl vzniknout. Proč? Atomová hmotnost nemůže být tvořena postupně u rozdílných prvků, neboť by ve chvíli nerovnováhy mezi prvky, vesmír zanikl. Prvky se musely tvořit přesně do své stávající atomové hmotnosti. Muselo to být předem dané. To ovšem předpokládá super inteligenci, která to vymyslela, jako dokonalý plán, a pak se to stalo. To jsou nepublikované vědecké výzkumy, které prokazují existenci super inteligence – Boha. Sice stále neuchopitelného plně rozumem, ale alespoň naznačující cosi inteligentního, za tímto vesmírem.

A pokud člověk hledal podle výroku: "i uprostřed vás…" ono Neuchopitelné v sobě, nacházel inspiraci a popsal to, jak to nejlépe dovedl.

Ne vše je v Bibli a jiných svatých knihách prodchnuto touto inspirací – Bohem.

Po těch několika tisíciletích jsou zde výrazné stopy lidských zásahů z politických i jiných důvodů, a člověk musí hledat a dělit plevy od zrn, aby rozlišil to inspirující od toho lidského. Ale to je na jiné povídání.

3. Otázka:

Nikdy jsem nebyla věřící. Ale když měl otec infarkt a báli jsme se s rodinou, že umře, modlila jsem se. Nejsem nějaká divná? Dnes se za to trochu stydím.

Odpověď:

Nejste divná a stydět se za to taky nemusíte. Jen to ukazuje, že každý člověk v sobě má přirozeně duchovní přesah. A v krizové situaci (pro každého člověka je to jiná situace), se podvědomě obracíme k duchovnímu přesahu.

Je pro nás útěchou, posilou, nadějí, posledním pevným bodem, o který se můžeme opřít, když se cítíme opuštěni, ztraceni a bezmocní. Ať už jsme věřící nebo ne. V tuto chvíli jsme si rovni.

4. Otázka:

Absolvoval jsem několik meditačních víkendů a dověděl se tam, že poslouchat metal je proti duchovnímu vývoji. Jenže já jsem srdcem metalista. Bez poslechu této hudby si neumím představit život. Co teď?

Odpověď:

Nenechte se jako metalista zviklat. Každá hudba, pokud má uchopitelnou melodiku, zpěvavou část a rytmus, vás může vnitřně obohatit, uvolnit a odpoutat od tíhy materiálního světa. A dokonce přivést k vnitřnímu vytržení. Což je stav pocitu osvobození a tak lehkého těla, jako byste ho ani neměl.

Každý hudební žánr má své hranice, které, když překročí, stává se zvrácenou podobou sebe sama a vede člověka k úpadku. Stačí si tuto hranici hlídat pozorováním svého vnitřního stavu.

Obecně řečeno, jakákoliv hudba, která ve vás vzbuzuje těžké myšlenky, lítost, beznaděj, marnost a bolestné vzpomínky je nevhodná.

Naopak hudba vzbuzující lehkost, zklidnění v radosti, energii a chuť do života, je upřímně řečeno Boží…

5. Otázka:

S manželkou jsme duchovně hledající a máme dvě děti. Holku a kluka. Zařekli jsme se, že je nikdy nebudeme trestat. Vše řešíme pochopením a láskou, ale je to nesmírně náročné. Zdá se nám, že se stávají nezvladatelné. Nemáte nějaký tip, jak na ně?

Odpověď:

Řídit se radou: "Vychovávat děti s pochopením a láskou", je správná volba. Jen jste nepochopili, čeho se rada týká. Je to vnitřní stav rodičů, nikoli vnější přístup.

Bez zkušenosti základního karmického zákona – odměna a trest, nelze dítě zformovat do podoby dobrého člověka.

Odměňovat i trestat byste měli vždy s pochopením a láskou. Tak zajistíte sice nepříjemný trest a někdy i bolestivý, ale ve vývoji nebude dítě zlomeno, jen poučeno.

Dítě není hloupé a vnímá, jestli je trestáno z lásky nebo nenávisti. Z lásky se formuje v dobrého člověka, z nenávisti se formuje vždy v člověka špatného.

6. Otázka:

Od doby, kdy jsem četl, že je dobré meditovat při východu a západu slunce, tak dělám. Až teď mě napadlo, že ani nevím proč. A nedávno jsem slyšel, že je taky dobré meditovat v noci, a to také nevím proč. Můžete to nějak vysvětlit?

Odpověď:

Ano. Začněme nocí.

Když se stmívá a nastává noc, všimněte si, že se barvy ztrácí, pak se ztrácí obrysy předmětů, až nakonec není vidět nic. Je ticho a tma. Jakoby nás sama příroda vyzývala k opuštění smyslů a připravovala podmínky k obrácení pozornosti do nitra. Kdo má mysl otevřenou, pochopí a přizpůsobí se. Proto je vhodná noc pro meditaci.

Východ a západ slunce jsou si velmi podobné. Dochází k prvotnímu ztišení a barevnost světa je prodchnuta žluto-oranžovou barvou, která na nás působí velmi zklidňujícím dojmem. Mysl má přirozeně tendenci zpomalit, a když tento proces podpoříte svou pozorností a obrátíte ji směrem do nitra, snadněji vklouznete "do komůrky srdce svého".

Kromě těchto přirozených časů modliteb a meditací je žádoucí kdykoli se ponořit do sebe, uslyšíte-li volající hlas své duše. Tam, uvnitř sebe sama, se dotýkáte Věčnosti, tam se na čas nehraje…

7. Otázka:

Je možné, aby měl člověk strážného anděla? Fakt mi to nedá spát.

Odpověď:

Ano. Každý člověk má anděla strážného. Nikdo z nás není sám, i když se to tak může jevit. Anděl strážný se projevuje skrze svědomí člověka. Takže všichni ho vnímáme, ale jen málokdo poslouchá.

Anděl strážný je strážce naší duše. Abychom ji udrželi v čistotě. Není naším strážcem a rádcem v materiálním životě.

Takže, poprosíte-li ho o parkovací místo u supermarketu, nebo výběr potravin či vhodného partnera, vždy bude mlčet. To s čistotou vaší duše nesouvisí.

še popsané výhody jsou výsadou jiných entit. Znáte to přísloví: ábel nám devadesátdevětkrát dobře poradí, aby vás pak po sté nadobro zradil…".

8. Otázka:

Slyšela jsem, že když vám někdo mávne rukou nad hlavou, nebo se nad vás postaví, přeruší vám duchovní spojení s Vesmírem nebo Božstvím. Je to pravda?

Odpověď:

Ne, není to pravda. Je to jen ezoterická pověra, která nemá se skutečností nic společného.

Pravé duchovní propojení je duchovním srdcem, uprostřed hrudi a ne hlavou, nebo vrcholem hlavy.

Duchovní propojení s Vesmírem nebo Božstvím, nelze nikdy a za žádných okolností přerušit. Tím by okamžitě skončil život člověka. Přestal by existovat.

Dokud se bude člověk cítit více tělem, bude čas od času zažívat pocitově fiktivní oddělenost od duchovního zdroje. Až se takový člověk skutečně dotkne svého vlastního nitra – čistou pozorností bez emocí a pocitů, uvědomí si svou pomýlenost.

9. Otázka:

Musím jíst zdravě, abych mohl jít duchovní cestou?

Odpověď:

Nemusíte. Není to podmínka duchovního pokroku. Budete-li však na duchovní cestě opravdový, časem přibude trocha moudrosti. A moudrý člověk dopřává tělu to nejlepší z přírody, aby ho tělo v budoucnu neobtěžovalo bolestmi a nemocemi, a neztěžovalo mu zbytečně duchovní cestu.

10. Otázka:

Čtu si různé duchovní směry, ale i ateistické názory, a každý má svou pravdu.

Nevím, jak se v tom vyznat. Která pravda je pravdivější?

Odpověď:

Abychom si v tom udělali jasno, je třeba hned na začátku říci, že pravda není názor. Názory jsou vždy rozdílné. Pravda je stav, čistě duchovní a neměnný, neboť přichází z Věčnosti.

Lidé si často pletou své názory a pohledy na skutečnost s pravdou. Proto je dobré být ve vlastním životě filozofem, a správně definovat základní pojmy, aby nedošlo ke zmatku.

V tomto světě je vše relativní a proměnlivé. V tom měl Einstein opravdu jasno. Proto v tomto světě pravda neexistuje. Jen relativně objektivní pohled.

Skutečná Pravda je duchovní stav, dosažitelný každým opravdově hledajícím, a je nepřenosný. Nemůžete se o stav Pravdy s nikým podělit, i kdyby jste sebevíce chtěli. Podělit se lze jedině o cestu k Pravdě. A cesty jsou různé, podle mistrů, kteří je nabízí.

Ale nezapomeňte: "Pravda je jen jedna a není to názor, je to stav duchovní, jeden, pro nás pro všechny hledající…".