Co je to svět?

Svět v našem století je úplně stejný, jako byl ve stoletích minulých.

Připadá vám tato myšlenka mylná?

Na povrchu života se jeví každé století jinak – starověk, renesance, století páry, elektřina a digitální století…, vše je na první pohled tak rozdílné…

Ale co se skrývá pod povrchem?

Začneme pěkně od začátku, ať máme jasno.

Co je to ten svět?

Astrofyzik by odpověděl: "Planeta sluneční soustavy".

Přírodovědec svět vidí jako živý organismus, složený z flóry a fauny.

Programátor je fascinován samočinnými algoritmy, viditelnými ve všem kolem nás.

A kněz skrze víru vidí svět jako Boží dílo.

Každý z nich si stojí za svou pravdou. Každý z nich má svůj úhel pohledu a nemůže svět popsat jinak, než jak je naučený jej vidět.

Ale k jednoduché základní odpovědi, na které bychom se shodli všichni, nás toto nepřivedlo.

Znamená to, že si musíme vybrat každý jen jeden úhel pohledu, a tím stát v opozici vůči druhému?

Hledat kompromisy, abychom se neutloukli navzájem svými argumenty?

Přistoupit na to, že každý má kousek pravdy, i když plně rozumí jen té své?

Už se nám to opět komplikuje…

Je však úlevou uvědomit si, že existuje, kromě zmiňovaných a mnoha dalších úhlů pohledu, ještě jeden. Jiný než ostatní. 

Pohled filozofický.

V čem je jiný? V čem je lepší?

Jde po kořeni věci. Do samotných základů. Odhodí balast předsudků a vypěstovaných názorů a odhalí základ základů.

Co je to svět?

Filozof si pomůže pomocnou otázkou: "Kdo nazval svět světem?".

Odpověď zní: "Člověk".

Pak svět je lidské žití a uvědomování si všeho kolem, ve vztahu k člověku, který si to uvědomuje.

Svět neexistoval před člověkem, protože jím nebyl pojmenován a popsán. Toto vše přichází až s příchodem člověka a jeho uvědoměním.

Tím, že si člověk uvědomil závislý vztah k okolí a ostatním lidem, rozšířil svůj svět lidského žití o objevené vztahy a zahrnul je do svého světa jako nedílnou součást.

Každému jednotlivému člověku se jeví vztahy různě, a tak vznikají různé pohledy na to, co je svět.

Od lidského žití, jako skutečného světa vztahů, jsme se odklonili natolik, že dnes máme i svět zahrádkářů, filatelistů, svět hraček, ale i svět politiky.

Všichni víme, že takové světy neexistují. Je to jen vyjádření omezené skupiny lidí, která tímto označuje svůj vztah k danému tématu. Toto téma se jim zdá podstatné, a tak se dívají na svět jen z tohoto úhlu pohledu.

Tak mezi politikem a astrofyzikem nebo knězem není rozdílu.

Lidské žití a vztahy jsou skutečným základem toho, co nazýváme svět. Pak se nám původní myšlenka: "Že svět je stejný dnes, jako byl v minulých staletích", jeví mnohem pravdivější.

Neustálé lidské žití a vztahy tvoří svět.

Nic na tom nemění vědění, které se mění. Ani společenská proměnlivá uspořádání. A už vůbec nic nemění technologický pokrok, který se stává součástí našeho života.

Lidské žití zůstává v našich rukou, stejně jako tvoření vztahů k okolí a ostatním lidem. Jen k tomu využíváme vědění, společenské nastavení a technologie.

A tak jsme si tomu navykli říkat svět.

Skutečný svět jsou lidé a jejich vztahy.

Až sundáme falešné brýle svých osobních úhlů pohledu a názorů, uvidíme člověka - ne zahrádkáře nebo politika…, ale člověka...

A snad nám dojde, že je stejný jako já – má své touhy, přání a potřeby.

A pokud si nebudeme navzájem brát, ale raději společně něco dělat, může se nám vedle sebe také dobře žít. Nakonec bude jedno, jestli jsme na planetě nebo v Božím díle, jestli nás obklopuje flóra nebo technologie, jestli jsme zahrádkáři nebo politici…

Jsme světem lidí…, a vždy bude nejdůležitější, jaké si vytvoříme vztahy. Neboť takový bude náš život .

Takový bude svět...

Sámo Fujera