
Co je to svět?
Svět v našem století je úplně stejný, jako byl ve stoletích minulých.
Připadá vám tato myšlenka mylná?
Na povrchu života se jeví každé století jinak – starověk, renesance, století páry, elektřina a digitální století…, vše je na první pohled tak rozdílné…
Ale co se skrývá pod povrchem?
Začneme pěkně od začátku, ať máme jasno.
Co je to ten svět?
Astrofyzik by odpověděl: "Planeta sluneční soustavy".
Přírodovědec svět vidí jako živý organismus, složený z flóry a fauny.
Programátor je fascinován samočinnými algoritmy, viditelnými ve všem kolem nás.
A kněz skrze víru vidí svět jako Boží dílo.
Každý z nich si stojí za svou pravdou. Každý z nich má svůj úhel pohledu a nemůže svět popsat jinak, než jak je naučený jej vidět.
Ale k jednoduché základní odpovědi, na které bychom se shodli všichni, nás toto nepřivedlo.
Znamená to, že si musíme vybrat každý jen jeden úhel pohledu, a tím stát v opozici vůči druhému?
Hledat kompromisy, abychom se neutloukli navzájem svými argumenty?
Přistoupit na to, že každý má kousek pravdy, i když plně rozumí jen té své?
Už se nám to opět komplikuje…
Je však úlevou uvědomit si, že existuje, kromě zmiňovaných a mnoha dalších úhlů pohledu, ještě jeden. Jiný než ostatní.
Pohled filozofický.
V čem je jiný? V čem je lepší?

Jde po kořeni věci. Do samotných základů. Odhodí balast předsudků a vypěstovaných názorů a odhalí základ základů.
Co je to svět?
Filozof si pomůže pomocnou otázkou: "Kdo nazval svět světem?".
Odpověď zní: "Člověk".
Pak svět je lidské žití a uvědomování si všeho kolem, ve vztahu k člověku, který si to uvědomuje.
Svět neexistoval před člověkem, protože jím nebyl pojmenován a popsán. Toto vše přichází až s příchodem člověka a jeho uvědoměním.
Tím, že si člověk uvědomil závislý vztah k okolí a ostatním lidem, rozšířil svůj svět lidského žití o objevené vztahy a zahrnul je do svého světa jako nedílnou součást.
Každému jednotlivému člověku se jeví vztahy různě, a tak vznikají různé pohledy na to, co je svět.
Od lidského žití, jako skutečného světa vztahů, jsme se odklonili natolik, že dnes máme i svět zahrádkářů, filatelistů, svět hraček, ale i svět politiky.
Všichni víme, že takové světy neexistují. Je to jen vyjádření omezené skupiny lidí, která tímto označuje svůj vztah k danému tématu. Toto téma se jim zdá podstatné, a tak se dívají na svět jen z tohoto úhlu pohledu.
Tak mezi politikem a astrofyzikem nebo knězem není rozdílu.
Lidské žití a vztahy jsou skutečným základem toho, co nazýváme svět. Pak se nám původní myšlenka: "Že svět je stejný dnes, jako byl v minulých staletích", jeví mnohem pravdivější.
Neustálé lidské žití a vztahy tvoří svět.
Nic na tom nemění vědění, které se mění. Ani společenská proměnlivá uspořádání. A už vůbec nic nemění technologický pokrok, který se stává součástí našeho života.
Lidské žití zůstává v našich rukou, stejně jako tvoření vztahů k okolí a ostatním lidem. Jen k tomu využíváme vědění, společenské nastavení a technologie.
A tak jsme si tomu navykli říkat svět.
Skutečný svět jsou lidé a jejich vztahy.
Až sundáme falešné brýle svých osobních úhlů pohledu a názorů, uvidíme člověka - ne zahrádkáře nebo politika…, ale člověka...
A snad nám dojde, že je stejný jako já – má své touhy, přání a potřeby.
A pokud si nebudeme navzájem brát, ale raději společně něco dělat, může se nám vedle sebe také dobře žít. Nakonec bude jedno, jestli jsme na planetě nebo v Božím díle, jestli nás obklopuje flóra nebo technologie, jestli jsme zahrádkáři nebo politici…
Jsme světem lidí…, a vždy bude nejdůležitější, jaké si vytvoříme vztahy. Neboť takový bude náš život .
Takový bude svět...